Časopis Umělec 2009/1 >> Aktivní stratégové prostoru Přehled všech čísel
Aktivní  stratégové  prostoru
Časopis Umělec
Ročník 2009, 1
6,50 EUR
7 USD
Zaslat tištěné číslo:
Objednat předplatné

Aktivní stratégové prostoru

Časopis Umělec 2009/1

01.01.2009

Janin Walter | urbanismus | en cs de es

Již za krátkou dobu existence studijního oboru Prostorových strategií se jedné mezioborové a interkulturní skupině podařilo pomocí strategických intervencí zaujmout v městském prostoru Berlína pozornost médií.
Všechny umělkyně této skupiny mají ve vztahu k prostorovým strategiím různé předpoklady, zájmy a postoje.
Například Maria Luisa Stock se narodila roku 1985 v São Paulu v Brazílii, kde studovala výtvarné umění. Těžištěm jejího zájmu je soukromý životní prostor, v němž rozebírá modely uspořádání, snaží se dostat k jejich jádru a vyvolat úvahy o každodenním životě.
Životní prostor je prostor, kde se přebývá, je to zvyklost. Zvyk je určitý řád, opakování každodenních činností. Každý, kdo přebývá, si utváří určité rituály, které se materializují v objektech. O čem tyto objekty vypovídají? Zprostředkovávají poselství, odrážejí se v nich příběhy, vzpomínky, sny.
Jinak zachází s psychickým prostorem Regina Weiss a Katinka Theis, německé výtvarnice, které pracují jako dvojice a které už se spolu zúčastnily mnoha výstav. Podle nich hrají zvláštní roli při utváření prostoru životní plány, které označily jako „třetí prostor“.
Třetí prostor je propojením našich na sobě nezávisle rozvinutých uměleckých formulací: práce s utopickými prostorovými koncepty a pátrání po osobních životních plánech, kterými jsou tyto prostory formovány. Obě metody přístupu jsou prostoupeny vědomím neustálého pohybu prostorových a společenských norem, jejichž historické východisko i budoucí význam jsou otevřeny. V naší společné práci vycházíme z atmosféry prostorové spletitosti vztahů mezi člověkem a materialitou. Atmosférou je tu přitom míněno každodenní vnímání prostorových konstrukcí v jejich materiálním navrstvení a interních posunech, symptomech plynoucího času. Prostor vzniká komunikací těles. V naší práci hledáme funkci a význam vybraných prostorových situací a při tom rozplétáme vztahy zúčastněných objektů. Trojrozměrnost zdůrazňuje bezprostřední působení „uměleckého prostředí“, ve kterém je každé zúčastněné těleso možným protagonistou.
Zájem umělkyň o prostor je určen oborem působnosti, ze kterého vycházejí. Nemusí vždy jít o prostor psychický, který nás obklopuje. Může se jednat o prostor imaginace, virtuální prostor nebo také prostor „dočasný“, kterého využívá Nathali Fari ze São Paula z Brazílie. Jako performační umělkyně chápe performanci jako „dočasný prostor“, který chce dostat z „White Cube“ jinam, na veřejnost. Vyhledává proto místa jako výkladní skříně obchodního domu nebo náměstí ve městě, kde svůj postoj dává svéhlavým způsobem najevo.
Leentje van Wirdum z Nizozemska se jako grafická návrhářka v posledních letech zabývá prostorem virtuálním. Snaží se spojit virtuální prostor s psychickým nebo zasáhnout do proudění pohybů.
Fascinuje mě, jak na mě okolí působí, a proto se zajímám hlavně o psychický prostor, obzvlášť o přechod mezi kulturou a přírodou. Prostor, kde na sebe naráží přirozené a umělé. Další stránka prostoru, které si všímám, je jeho funkce jako prostoru průchozího. Jak se lidé v prostoru pohybují a jak je možno jejich prožitek z „jití“ změnit nebo ovlivnit?
Všeobecně všechny umělkyně zdůrazňují funkci umění jako objektu, který vstupuje do aktivního vztahu s okolím a s pozorovatelem. Jde o to chápat umění vůbec jako „vztah osvojování“, ale jen tam, kde osvojování neupadá v paralyzující zmocňování se majetku a kde zůstává ohebné a proměnné. Téma uměleckého ztvárňování pocítěného prostoru, prostoru, který v nás něco vyvolává a zároveň nás obklopuje jako schránka, je zrovna tak zajímavé. Při pokusu o jeho ztvárnění je středová perspektiva obsoletní, a proto některé z umělkyň hledají nové prostředky nebo formy ztvárnění, ve kterých je zřejmá nezávislost mezi obrazem, prostorem a subjektem v prostoru. Pozorovatel tak získá prostor, aby si vymyslel svůj příběh. Objevováním vlastního příběhu by mohl vzniknout dojem, že nestojíme obrazům jen tváří v tvář, ale že jsme do nich vtahováni a že už je nejsme schopni vnímat odděleně od našeho těla. Roos Versteeg, fotoumělkyně z Nizozemska, využívá dominance virtuálního světa v našem každodenním životě k ozřejmění naší pozemskosti.
V mých posledních pracích je pro mne velmi důležité uvědomit si svoje místo. Ve virtuálním světě, kde už žádný prostor není absolutní, jsem schopná poznat již jen svoji pozici. K dosažení tohoto uvědomění je nutné, abych jasně vnímala své okolí. Také divák někdy může zaujmout moji pozici, nebo si uvědomuje svoji. Často jsem sama přítoma, abych práci oživila. Poté si člověk nejčastěji buď vezme dílo sebou domů, nebo zůstane jen vzpomínka.
Další umělkyně si všímají možností využití různých médií v prostoru. Veronica Lehner, kolumbijská malířka z Bogoty, se například zabývá možnostmi malby v prostoru.
Prostřednictvím intervencí, jednání a akcí specifických pro dané místo se snažím reagovat na neústupné vlastnosti prostoru a dojít k poznání na základě objektu a smyslu, vzdát se zkušenosti percepce.
Elinore Burke, výtvarnice z Nashville v Tenessee v USA, nasazuje svoje tělo jako objekt intervenující ve veřejném prostoru. Mohlo by být nazýváno parazitem v prostoru, protože mu svou přítomností dodává nový význam a uživatele vyzývá, aby se zdrželi. Znakem všednosti totiž není jen prodlévání na jakýchsi místech, nýbrž také prodlévání u něčeho. Možná, že všednost si žádá určitou formu pozornosti, která nepovšimnuté mění v patrné a nepoznané v poznatelné. Zájem o každodennost vyžaduje posun ohniska vnímání. Vždy si znovu nastolujeme otázku, jak zviditelnit to, co je ponořené pod prahem viditelnosti, a jak dát smysl zdánlivým bezvýznamnostem. Objekt v prostoru a jeho přivlastnění, obrat k pohnutí mysli opětovně odráží touhu nalézt pomocí estetického vnímání základní přístup k světu.
Janin Walter je tutorkou při studijním oboru prostorových strategií. Studovala architekturu na Technické univerzitě v Berlíně, později pracovala jako urbanistka v Nizozemí a ve Švýcarsku. Vychází ze zkušeností z práce s přetvářením prostoru města a s vypracováváním revitalizačních projektů nově využitých ploch, zajímá se o transformaci vnímání opomíjených městských prostorů na základě využití různých prostředků, jako například performance, filmu a grafiky. Kontextuálně podmíněnými intervencemi k sobě přibližuje latentní a imanentní a zpochybňuje obvyklé způsoby pohledu.




Komentáře

Článek zatím nikdo nekomentoval

Vložit nový komentář

Doporučené články

Činy, přečiny a myšlenky Perského krále Medimona Činy, přečiny a myšlenky Perského krále Medimona
V oblasti kultury již není nic, co by nebylo použito, vyždímáno, obráceno naruby a v prach. Klasickou kulturu dnes dělá „nižší vrstva“. Ve výtvarném umění jsou někdy umělci pro odlišení nazýváni výtvarníky. Ostatní umělci musí hledat v jiných vodách a bažinách, aby předvedli něco nového, jiného, ne-li dokonce ohromujícího. Musí být přízemní, všední, političtí, manažerští, krutí, hnusní nebo mimo…
Top Ten českých výtvarných umělců 90. let podle časopisu Umělec Top Ten českých výtvarných umělců 90. let podle časopisu Umělec
Redakční okruh Umělce se rozhodl k vyhlášení deseti jmen umělců, kteří podle názoru jeho členů (Lenka Lindaurová, Vladan Šír, Ivan Mečl, Tomáš Pospiszyl a Karel Císař) mají zásadní význam pro českou výtvarnou scénu 90. let. Po dlouhé diskusi, na které jsme si ujasňóvali kritéria, jsme se dostali k určitým jménům, která z mnoha důvodů považujeme za důležitá pro situaci u nás i naši prezentaci…
Le Dernier Cri  a černý penis v Marseille Le Dernier Cri a černý penis v Marseille
To člověk neustále poslouchá, že by s ním chtěl někdo něco společně udělat, uspořádat, zorganizovat ale, že… sakra, co vlastně... nám se to, co děláte, tak líbí, ale u nás by to mohlo někoho naštvat. Je sice pravda, že občas z nějaké té instituce nebo institutu někoho vyhodí, protože uspořádal něco s Divusem, ale když oni byli vlastně hrozně sebedestruktivní… Vlastně potřebovali trpět a jen si…
V rauši mediálního Déjà-vu / Poznámky k obrazové strategii Olivera Pietsche V rauši mediálního Déjà-vu / Poznámky k obrazové strategii Olivera Pietsche
Goff & Rosenthal, Berlin, 18.11. – 30.12.2006 Co je droga a co není, je ve společnosti stále znovu probíráno, stejně jako vztah k nim. Se kterou drogou umí společnost zacházet a se kterou ne, a jak o nich lze vyprávět ve filmu – zda jako o osobním či kolektivním zážitku – či jen jako o zločinu, to ukazuje berlínský videoumělec Oliver Pietsch ve svém pětačtyřicetiminutovém filmu z roku 2005 The…
04.02.2020 10:17
Kam dál?
jinde - archeologie
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje  (generace narozená kolem roku 1970)
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje (generace narozená kolem roku 1970)
Josef Jindrák
Kdo je S.d.Ch? Osoba mnoha zájmů, aktivní v několika oblastech. V literatuře, divadle, hudbě, svými komiksy a kolážemi i ve výtvarném umění. Především je to básník a dramatik. Svou povahou a rozhodnutím solitér. Jeho tvorba se neprotíná s aktuálními trendy. Vždy staví do popředí osobní výpověď, která však může mít i velmi složitou vnitřní strukturu. Je příjemné, že je to normální člověk a…
Číst více...
jinde - poezie
THC Review a zavržená minulost
THC Review a zavržená minulost
Ivan Mečl
My jsme pátá světová strana! Pítr Dragota a Viki Shock, Fragmenty geniality, květen a červen 1997 Viki vlastně přišel, aby mi ukázal kresby a koláže. Jen jako doplněk mi dal k nahlédnutí samizdatové THC Review z konce devadesátých let. Když mne zaujalo, vyděsil se a řekl, že tahle tvorba je uzavřenou kapitolou, ke které se nechce vracet. Kresby z barů, občerstvoven a hospod jsme se ihned…
Číst více...
cena
To hen kai pán / (Laureát ceny Jindřicha Chalupeckého 1998 Jiří Černický)
To hen kai pán / (Laureát ceny Jindřicha Chalupeckého 1998 Jiří Černický)
„Mluví-li se v našich dobách o umění, obvykle se mluví o jeho umístění v subjektivitě nebo objektivitě, o tom, jak vyjadřuje život, anebo o tom, jak životu pomáhá. Pomíjí se při tom, že jde o ten zvláštní druh konání v subjektivitě a ten zvláštní druh konání v objektivitě, jež je právě uměním a ničím jiným. Snad se to pokládá za příliš samozřejmé, snad za málo významné. Ale to je právě to…
Číst více...
birthing pains
Kdo se bojí mateřství?
Kdo se bojí mateřství?
Zuzana Štefková
Zmnožení definic „matky“ je zároveň místem zesíleného útlaku a potenciálního osvobození.1 Carol Stabile Psal se rok 2003 a v houštinách lesa Lapák na Kladně postávala u cesty žena v pokročilém stádiu těhotenství. V rámci výstavy Umělci v lese mohli kolemjdoucí zahlédnout záblesk jejího klenutého břicha, které v exhibicionistickém gestu odhalovala speciálně pro ně. Právě tahle performance Lenky…
Číst více...
Knihy, multimédia a umělecká díla, která by Vás mohla zajímat Vstoupit do eshopu
Limited edition of 10. Size 100 x 70 cm. Black print on durable white foil.
Více informací...
75 EUR
84 USD
Předplatné se slevou na poštovném.
Více informací...
44 EUR
49 USD
Dojemně perverzní příběh sportovně založeného tučňáka, který po zoofilických zkušenostech s handicapovaným a opuštěným játrem...
Více informací...
3,22 EUR
4 USD
1994, 23 x 30.5 cm, Mixed Media
Více informací...
1 333,20 EUR
1 485 USD

Studio

Divus a jeho služby

Studio Divus navrhuje a vyvíjí již od roku 1991 ojedinělé návrhy projektů, prezentací nebo celých prezentačních cyklu všech druhů vizuálních materiálů. Realizujeme pro naše klienty kompletní řešení i jednotlivé kroky. Pro práci využíváme spojení nejmodernějších s klasickými technologiemi, což umožňuje širokou škálu řešení. Výsledkem naší práce jsou nejen produkční, tiskové a digitální projekty, od propagačního materiálu, plakátu, katalogu, knihy, přes návrhy a realizace plošné i prostorové prezentace v interiéru nebo exteriéru po digitální zpracování obrazu nebo publikování na internetu, ale realizujeme i digitální filmové projekty, včetně střihu, ozvučení, animace. Tyto technologie používáme i pro tvorbu webových stránek a interaktivních aplikací. Naší předností je ...

 

Citát dne. Vydavatel neručí za jakékoliv psychické i fyzické stavy, jenž mohou vzniknout po přečtení citátu.

Osvícení přichází vždycky pozdě.
KONTAKTY A INFORMACE PRO NÁVŠTĚVNÍKY Celé kontakty redakce

DIVUS
NOVÁ PERLA

Kyjov 36-37, 407 47 Krásná Lípa
Česká Republika

 

GALERIE
perla@divus.cz, +420 222 264 830, +420 606 606 425
otevřena od středy do neděle od 10:00 do 18:00
a na objednávku.

 

KAVÁRNA A KNIHKUPECTVÍ
shop@divus.cz, +420 222 264 830, +420 606 606 425
otevřena denně od 10:00 do 22:00
a na objednávku.

 

STUDO A TISKÁRNA
studio@divus.cz, +420 222 264 830, +420 602 269 888
otevřena od pondělí do pátku od 10:00 do 18:00

 

NAKLADATELSTVÍ DIVUS
Ivan Mečl, ivan@divus.cz, +420 602 269 888

 

ČASOPIS UMĚLEC
Palo Fabuš, umelec@divus.cz

DIVUS LONDÝN
Arch 8, Resolution Way, Deptford
London SE8 4NT, Velká Británie

news@divus.org.uk, +44 (0) 7526 902 082


 

DIVUS BERLÍN
berlin@divus.cz
 

DIVUS VÍDEŇ
wien@divus.cz
 

DIVUS MEXICO CITY
mexico@divus.cz
 

DIVUS BARCELONA
barcelona@divus.cz

DIVUS MOSKVA A MINSK
alena@divus.cz

NOVINY Z DIVUSU DO MAILU
Divus Stavíme pro tebe Národní galerii! Pojď do Kyjova u Krásné Lípy č.37.