Časopis Umělec 1999/5-6 >> Hvězdný prach / (Bridget Smith ve Window Gallery) Přehled všech čísel
Hvězdný prach / (Bridget Smith ve Window Gallery)
Časopis Umělec
Ročník 1999, 5-6
2,50 EUR
Zaslat tištěné číslo:
Objednat předplatné

Hvězdný prach / (Bridget Smith ve Window Gallery)

Časopis Umělec 1999/5-6

01.05.1999

Karel Císař | fotografie | en cs

Jen málokterá z výstav ve Window Gallery využila své umístění v oknech Britské rady na Národní třídě tak dobře jako instalace Bridget Smith, kombinující velkoformátové fotografické obrazy s neonem. Je-li totiž jedním z hlavních témat této výstavy distribuce světla v urbánním prostoru, pak ona sama - vzhledem ke své poloze - zákonům této distribuce nutně podléhá. Zářící neon poutá večer náš pohled k vystaveným obrazům stejně tak, jako to činí ostatní neony v případě spotřebního zboží. Použitý neon je navíc jména zbavenou kopií skutečného reklamního neonu kasina Golden Nugget, které se svým původem v roce 1905, kdy Las Vegas tvořilo pouhých několik desítek domů uprostřed nevadské pouště, patří mezi nejstarší kasina na Fremont Street. Jak je dobře známo, právě masivní rozšíření neonů v Las Vegas s sebou v šedesátých letech přineslo architekturu zcela nového typu, v níž je symbolu jako výrazovému prostředku dávána přednost před tradiční architektonickou formou. Neon přitom pouze neoznačuje budovu na níž je umístěn, ale rovněž ji vizuálně zvětšuje. Světla neonů vytvářejí v noci iluzi dne, jež tvoří protiklad nepřetržité noci panující ve vždy setmělých interiérech hracích prostorů. O tomto převrácení základních časových dimenzí svědčí i fakt, že je Vegas fotografováno takřka výhradně v noci.
Bridget Smith naproti tomu svůj snímek Las Vegas Stratosféra z roku 1997 pořídila ze stejnojmenného hotelu ještě za soumraku, kdy se neony teprve rozsvěcejí. To, spolu s netypicky panoramatickým úhlem pohledu, umožněným extrémní výškou hotelu, znesnadňuje identifikaci jinak právě fotografiemi proslaveného turistického centra. Jeho dominanty jsou tímto nelidským pohledem a zvolenou denní dobou expozice zcela neutralizovány. Po bližším ohledání sice můžeme podle již rozsvícených poutačů poznat slavné hotely a kasina Stardust či Riviera, bez těchto vodítek by však bylo možné město na fotografii snadno zaměnit za kterýkoli jiný americký „downtown“. Smith nás tak tímto svým snímkem nenásilným způsobem přivádí k úvahám o vnitřních rozporech dynamicky se rozvíjejících urbánních celků druhé poloviny dvacátého století. Jestliže byla, jak ve své slavné knize Learning from Las Vegas již v sedmdesátých letech přesvědčivě vyložil Robert Venturi se svými spolupracovníky, architektura hlavní tepny Las Vegas určena výhradně pohledu řidiče a nikoli chodce, pak s rozšířením výškových staveb k němu přibývá rovněž pohled takřka mimozemský. Právě takovýmto pohledem, blízkým některým snímkům Andrease Gurského z poloviny let devadesátých, je možné ukázat jednotlivé urbanistické prvky v jejich širším kontextu. I samotné Las Vegas je tak netypicky zasazeno zpět do okolní pouště, ubíhající až k tyčícímu se pásu hor. Navíc se zdá, že architektura Las Vegas i tomuto novému pohledu vychází vstříc, když ve stále větší míře vedle plošných symbolů eklekticky používá i jisté symbolické architektonické formy, jakými jsou egyptská pyramida či cirkusové šapitó. Iluze tak expanduje z plochy do dimenze prostorové.
Obdobně lze interpretovat i snímek Stratosféra II z roku 1999, který spolu s dalšími třemi fotografiemi tištěnými na hliníkovou fólii tvoří polovinu pražské instalace Bridget Smith. Tyto další snímky přitom v užším celku zobrazují budovy, zachycené původně již na panoramatickém záběru Stratosféry II. Jsou to známé stavby vegasského „stripu“, hlavní třídy Las Vegas: Caesarův palác, hotel a kasino Cirkus, Cirkus a lasvegasské letiště s monstrózní černou pyramidou v pozadí. Narozdíl od jejích starších fotografií se stejným námětem však tyto záběry nejsou pořízeny ze samotného „stripu“, a postrádají tak přirozenou jednotící orientaci. Dvěma z těchto tří obrazů je vlastní horizontální kompozice, jejíž spodní plán, ať už se jedná o letištní plochu či nevadskou poušť, je ve své prázdnotě v příkrém kontrastu s přeplněným horním plánem, zachycujícím architekturu Las Vegas. Realistické světlo a celkový objektivizující přístup snímky Bridget Smith na jedné straně zbavuje vší upadlé estetičnosti tzv. umělecké fotografie, na straně druhé však rovněž dává vyniknout neskutečnosti zachycených výjevů. Blyštící se černá pyramida s kopií sfingy z Luxoru v bezprostřední blízkosti letištní plochy i Caesarův palác své vznešené vzory překonávají svou spektakulárností i stavebními náklady. Kopie zde tak slaví své konečné vítězství nad originálem.
Protiklad těmto čtyřem tematicky spjatým fotografiím tvoří čtyři snímky pouštního „stripu“: cesty, podobné té z Las Vegas, vedoucí ovšem nikoli městem, nýbrž pouští. To však není jediný aspekt, který je staví do protikladu k výše analyzovaným záběrům. Je-li těm prvým čtyřem vlastní vztah celku a části, jemuž dominuje prostorové uspořádání, pak ty druhé čtyři jsou charakteristické svou časovou následností. Ve skutečnosti se totiž jedná o dvě dvojice snímků, pořízené rychlým stisknutím spouště z jedoucího automobilu, o čemž svědčí i nižší ostrost jejich okrajů. Dvojice lze pak k sobě přiřadit podle takřka nezřetelných společných detailů, jakými jsou výška křovisek u cesty či tvar horského hřbetu na horizontu. Výsledný efekt v podobě neobyčejně realistického zobrazení je přitom v obou případech stejný, a to i přesto, že snímky Las Vegas byly pořízeny dlouhou expozicí pozorovatelem nehybným, zatímco ty nevadské pouště krátkou expozicí pozorovatele, který se pohyboval. Tyto formální aspekty a vzájemné vztahy mezi jednotlivými vystavenými obrazy tvoří druhý - konceptuální - plán instalace Bridget Smith.
A právě tato komplexnost, jež umožňuje výstavu číst jak s ohledem k jejímu konceptuálnímu záměru, tak i k jejímu mimořádnému estetickému účinku, spojuje Bridget Smith s dalšími autory vlny britského umění let devadesátých, s nimiž od roku 1993 vystavovala na londýnských expozicích Wonderful Life v Lisson Gallery, Institute of Cultural Anxiety v ICA či Try v Royal College of Art. Bridget Smith totiž stejně tak jako oni strategicky kalkuluje s přístupem svých diváků, o nichž asi vždy bude platit to, co jednou poznamenal Damien Hirst: totiž, že rozumějí lépe reklamám než obrazům, neboť za svůj život zhlédnou nesrovnatelně větší množství filmů než výstav. I přesto Bridget Smith dokáže spotřebním ikonám konkurovat. A to nejen tím, že je učinila námětem svých obrazů, ale především proto, že je schopna využít jejich vlastní zbraně. Pro hloubku nezapomíná na povrch.




Komentáře

Článek zatím nikdo nekomentoval

Vložit nový komentář

Doporučené články

Le Dernier Cri  a černý penis v Marseille Le Dernier Cri a černý penis v Marseille
To člověk neustále poslouchá, že by s ním chtěl někdo něco společně udělat, uspořádat, zorganizovat ale, že… sakra, co vlastně... nám se to, co děláte, tak líbí, ale u nás by to mohlo někoho naštvat. Je sice pravda, že občas z nějaké té instituce nebo institutu někoho vyhodí, protože uspořádal něco s Divusem, ale když oni byli vlastně hrozně sebedestruktivní… Vlastně potřebovali trpět a jen si…
Magda Tóthová Magda Tóthová
Práce Magdy Tóthové zpracovávají moderní utopie, sociální projekty a jejich ztroskotání s pomocí výpůjček z pohádek, bájí a science fiction. Probírají osobní i společenské otázky nebo témata soukromého a politického rázu. Personifikace je dominantním stylovým prostředkem všudypřítomné společenské kritiky a hlavní metodou užívání normotvorných prvků. Například v práci „The Decision” („Rozhodnutí“)…
Zkažený / Rozhovor s Jimem Hollandsem Zkažený / Rozhovor s Jimem Hollandsem
„Musíš člověku třikrát potřást rukou a přitom mu upřeně hledět do očí. To je způsob, jak si s jistotou zapamatovat jméno. Takhle jsem si postupně pamatoval jménem pět tisíc lidí, kteří kdy přišli do Horse Hospital radil mi naposledy Jim Hollands, autor experimentálních filmů, hudebník a kurátor. Dětství prožil v těžké sociální situaci a často žil na ulici. Živil se také jako dětský prostitut a…
Nevydařená koprodukce Nevydařená koprodukce
Když se dobře zorientujete, zjistíte, že každý měsíc a možná každý týden máte šanci získat na svůj kulturní projekt peníze. Úspěšní žadatelé mají peněz dost, průměrní tolik, aby dali pokoj a neúspěšné drží v šachu ta šance. Naprosto přirozeně tedy vznikly agentury jen za účelem žádání a chytré přerozdělování těchto fondů a také aktivity, které by bez možnosti finanční odměny neměly dostatek…
ArtLeaks
27.07.2014 19:39
Kam dál?
jinde - archeologie
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje  (generace narozená kolem roku 1970)
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje (generace narozená kolem roku 1970)
Josef Jindrák
Kdo je S.d.Ch? Osoba mnoha zájmů, aktivní v několika oblastech. V literatuře, divadle, hudbě, svými komiksy a kolážemi i ve výtvarném umění. Především je to básník a dramatik. Svou povahou a rozhodnutím solitér. Jeho tvorba se neprotíná s aktuálními trendy. Vždy staví do popředí osobní výpověď, která však může mít i velmi složitou vnitřní strukturu. Je příjemné, že je to normální člověk a…
Číst více...
jinde - poezie
THC Review a zavržená minulost
THC Review a zavržená minulost
Ivan Mečl
My jsme pátá světová strana! Pítr Dragota a Viki Shock, Fragmenty geniality, květen a červen 1997 Viki vlastně přišel, aby mi ukázal kresby a koláže. Jen jako doplněk mi dal k nahlédnutí samizdatové THC Review z konce devadesátých let. Když mne zaujalo, vyděsil se a řekl, že tahle tvorba je uzavřenou kapitolou, ke které se nechce vracet. Kresby z barů, občerstvoven a hospod jsme se ihned…
Číst více...
cena
To hen kai pán / (Laureát ceny Jindřicha Chalupeckého 1998 Jiří Černický)
To hen kai pán / (Laureát ceny Jindřicha Chalupeckého 1998 Jiří Černický)
„Mluví-li se v našich dobách o umění, obvykle se mluví o jeho umístění v subjektivitě nebo objektivitě, o tom, jak vyjadřuje život, anebo o tom, jak životu pomáhá. Pomíjí se při tom, že jde o ten zvláštní druh konání v subjektivitě a ten zvláštní druh konání v objektivitě, jež je právě uměním a ničím jiným. Snad se to pokládá za příliš samozřejmé, snad za málo významné. Ale to je právě to…
Číst více...
birthing pains
Kdo se bojí mateřství?
Kdo se bojí mateřství?
Zuzana Štefková
Zmnožení definic „matky“ je zároveň místem zesíleného útlaku a potenciálního osvobození.1 Carol Stabile Psal se rok 2003 a v houštinách lesa Lapák na Kladně postávala u cesty žena v pokročilém stádiu těhotenství. V rámci výstavy Umělci v lese mohli kolemjdoucí zahlédnout záblesk jejího klenutého břicha, které v exhibicionistickém gestu odhalovala speciálně pro ně. Právě tahle performance Lenky…
Číst více...
Knihy, multimédia a umělecká díla, která by Vás mohla zajímat Vstoupit do eshopu
Rukopisy čtenářských verzí tří loutkoher:, , Obsahuje tyto hry:, , 1. Seance vyšehradská, Aneb pouť utajená K.H. Máchy a...
Více informací...
10 EUR
Kniha o sochách a objektech Martina Zeta. Velký formát.
Více informací...
8 EUR
Limited edition of 10. Size 100 x 70 cm. Black print on durable white foil.
Více informací...
75 EUR

Studio

Divus a jeho služby

Studio Divus navrhuje a vyvíjí již od roku 1991 ojedinělé návrhy projektů, prezentací nebo celých prezentačních cyklu všech druhů vizuálních materiálů. Realizujeme pro naše klienty kompletní řešení i jednotlivé kroky. Pro práci využíváme spojení nejmodernějších s klasickými technologiemi, což umožňuje širokou škálu řešení. Výsledkem naší práce jsou nejen produkční, tiskové a digitální projekty, od propagačního materiálu, plakátu, katalogu, knihy, přes návrhy a realizace plošné i prostorové prezentace v interiéru nebo exteriéru po digitální zpracování obrazu nebo publikování na internetu, ale realizujeme i digitální filmové projekty, včetně střihu, ozvučení, animace. Tyto technologie používáme i pro tvorbu webových stránek a interaktivních aplikací. Naší předností je ...

 

Citát dne. Vydavatel neručí za jakékoliv psychické i fyzické stavy, jenž mohou vzniknout po přečtení citátu.

Osvícení přichází vždycky pozdě.
KONTAKTY A INFORMACE PRO NÁVŠTĚVNÍKY Celé kontakty redakce

DIVUS NOVÁ PERLA
Kyjov 36-37, 407 47 Krásná Lípa
 

Galerie, knihkupectví a kavárna
otevřena od středy do neděle
od 11:00 do 22:00

a na objednávku emailem shop@divus.cz
nebo telefonicky na čísle +420 606 606 425


Divus Perla
Gábina Náhlíková, gabina@divus.cz, +420 604 254 994


Nakladatelství Divus
Ivan Mečl, ivan@divus.cz, +420 602 269 888


Tiskárna, grafické a předtiskové studio Divus
studio@divus.cz


Časopis Umělec
Palo Fabuš, umelec@divus.cz

 

Kavárna a knihkupectví Perla
Hana Turynová, shop@divus.cz, +420 606 606 425

DIVUS LONDÝN
Arch 8, Resolution Way, Deptford
London SE8 4NT, Velká Británie

news@divus.org.uk, +44 (0) 7526 902 082


 

DIVUS BERLÍN
berlin@divus.cz
 

DIVUS VÍDEŇ
wien@divus.cz
 

DIVUS MEXICO CITY
mexico@divus.cz
 

DIVUS BARCELONA
barcelona@divus.cz

DIVUS MOSKVA A MINSK
alena@divus.cz

NOVINY Z DIVUSU DO MAILU
Divus Stavíme pro tebe Národní galerii! Pojď do Kyjova u Krásné Lípy č.37.