Časopis Umělec 2004/1 >> Ján Mančuška: Od věcí k jejich významu Přehled všech čísel
Ján Mančuška: Od věcí k jejich významu
Časopis Umělec
Ročník 2004, 1
6,50 EUR
Zaslat tištěné číslo:
Objednat předplatné

Ján Mančuška: Od věcí k jejich významu

Časopis Umělec 2004/1

01.01.2004

Tomáš Pospiszyl | profile | en cs

Ján Mančuška patří již několik let k těm pražským umělcům, kteří jsou hodně vidět. Zásluhu na tom mají jeho rozsáhlé instalace, které díky své různorodosti a komplikovanosti od diváka vyžadují velkou míru pozornosti a neobvykle dlouhou dobu nutnou pro jejich vnímání. I proto zůstávají vypáleny v myslích diváků o něco déle než čtyřvteřinové vtipy, které sice pobaví, ale rychle vyvanou z paměti. Hravost, vizuálně vděčná, či dokonce efektní podoba Mančuškových instalací a nápaditá práce s materiály často diváky zaujme natolik, že se spokojí s analýzou jejich povrchu a uniká jim jejich obsah, kterým se radikálně odlišují od většiny instalací vznikajících během devadesátých let.
Mančuškovy první instalace zachycovaly všední místa a důvěrně známé objekty. Ty ale působí, jako kdyby je autor rozmontoval na jednotlivé součástky a poté ty nejdůležitější z nich nahradil různými nalezenými materiály nebo předměty, které byly zrovna po ruce. Grilované kuře úspěšně napodobil pomocí badmintonových míčků, špejlí, lepicí pásky, hřebenů a hmoždinek, interiér bytu obsahuje umyvadlo vyřezané z mýdla a hrnek na kávu z cukru. Záměny materiálů ovšem nemají původ v surreálných analogiích, které mají v českém umění dodnes velkou tradici. Nejde tu o exploataci poetického potenciálu ze spojování zdánlivě nespojitelného, ale o pokus dobrat se esence jednotlivých předmětů a zvýraznit ji esenci .
Spíše by se mohlo zdát, že Mančuškovy doslova dekonstruované instalace zapadají do proudu ve světě rozšířeného modelářského umění, jehož autoři konstruují různorodě pojaté modely okolního světa (Burden, Brower). Mezi tento trend by patřila především Mančuškova monumentální Kolonie, inspirovaná zahrádkami na pražském Libeňském ostrově. Jednotlivé stavební i přírodní prvky zmenšené do měřítka architektonického modelu tu jsou opět vytvořeny z neobvyklých, povětšinou odpadových materiálů. Cílem podobného uměleckého modelování většinou bývá vytvořit imaginární realitu, nad kterou má její autor úplnou kontrolu a jejíž pomocí dokáže vyprávět příběhy. Tyto instalace-modely vznikají v rámci výtvarného umění, ale díky svému narativnímu potenciálu mají mnoho společného i s filmem a literaturou. I Kolonie může na první pohled působit jako kulisa vhodná k natočení animovaného filmu. Brzy však zjistíme, že každý vnější příběh je zde nadbytečný, vše důležité říká již samotná napodobená architektura. Kolonie není místem děje, ale mohli bychom ji přirovnat k jakémusi trojrozměrnému slovníku, kde je každá chatka popsána a interpretována trochu jiným jazykem. Společnou mají jen monumentalizaci drobných předmětů, které podle různých klíčů zastupují jednotlivé domky a zahradní prvky.
Ambice Jána Mančušky totiž nesměřují k vyprávění příběhů. Spíše než spisovatel – fabulátor je lingvista, kterého ne- zajímá napínavý děj, ale především gramatika, která drží jednotlivá slova po- hromadě, a rozdílné způsoby, kterými dokáží vyjadřovat svůj obsah. Na příběhu ho zajímá, jak jsme ho vůbec schopni vnímat a co všechno jím jde vyjádřit. Většina toho, co Ján Mančuška vytváří, má charakter percepčního hlavolamu či filozoficko-vizuální pomůcky, jaké například vytvářel Joseph Kosuth. Mančuška ale jednotlivé roviny a druhy zobrazení neodděluje, ale naopak ho zajímá přesah a prolínání různorodých možností zachycení skutečnosti, fascinuje ho schizma věcí existujících v několika dimenzích a časech současně. Všímá si také různorodých úloh a funkcí, které jsou předměty schopné plnit a které je charakterizují stejně jako jejich vizuální vzhled. I proto se Mančuškova práce nevyčerpává trojrozměrnými objekty a instalacemi, ale autor se v poslední době věnuje i různým vizuálním hříčkám, videu a vytváření děl vycházejících z psaného textu. Ten do jeho práce vstoupil nenápadně – zpočátku experimentoval s grafickým rytmem a geometrií kombinatoriky. Pravidelně se prodlužující sekvence světelné čáry na stěně se v instalaci Čas, prostor, pohyb, příběh proměnila v prostorový objekt podřízený stejnému algoritmu. V řadě upevněná plata červených pilulek po-stupně vyčerpávala veškeré možné pořadí, v jakém je může pacient používat. Dlouhý měděný drát je zohýbán tak, že vytváří slova, kterými jsou označena všechna podlaží činžovního domu od vchodu až po půdu. Složený do lepenkové krabice je tento objekt na hranici mezi konceptuálním sochařstvím a absurdním „románem v drátu“, který může připomenout postupy francouzského nového románu.
Mančuška se snaží neuzavřít si příliš jednoznačnou interpretací cestu k bohaté škále všech možných čtení skutečnosti, jejich interpretací a přesahů. Bohatost těchto možností demonstruje Hrnek. Základem tu je na zdi napsané slovo „hrnek“. Podobně jako dříve v instalacích rozkládal jednotlivé předměty na prvočinitele pro větší názornost vytvořené ze zástupných materiálů, je zde slovo označující běžný předmět startovacím můstkem k rozpitvání všeho, co toto slovo může skrývat a kam až může dosáhnout jeho lavinovitá interpretace. Hrnek ukazuje, že objekt nebo slovo nejsou pro Mančušku vlastními cíly jeho práce, ale jen materiálem pro analýzu světa, vhodnou hmotou k vytváření myšlenkových modelů, které tímto světem prostupují.
Logickým pokračováním konceptualizace Mančuškovy práce je i úplné opuštění výtvarně pojatého zobrazování a pří- klon k čistému textu v zatím posledním cyklu nazvaném New Cinema Short Story. Storyboard Eva je především literárním útvarem a s výtvarným uměním vlastně nemá mnoho společného. V krátkých odstavcích sledujeme krátkou scénu, která se stále znovu vrací na začátek, ale s každým opakováním se v čase posunuje o něco dále do budoucnosti. Opakování a na první pohled nevýznamné posuny v textu dokáží nejen navodit osobitou náladu, ale zjišťujeme, že se chtě nechtě ocitáme v příběhu, který je přes všechnu zdánlivou mechaničnost obdařen dramatickým spádem.
Dramatičnost nebo hravost přitom nejsou u Mančušky jen nadbytečnou kamufláží. I děti se hrou nenápadně učí vše, co jednou budou v životě potřebovat. Ján Mančuška je jako malíř v krajině, který místo tradiční krajinomalby vytváří vzájemně se překrývající geografické, meteorologické, demografické nebo zcela subjektivní mapy okolního terénu. Jestli jsou mapy krásné nebo ne, je víceméně náhoda. Důležité jsou nejen informace, které z nich můžeme načerpat, ale i vědomí komplexnosti celého místa, bohatost různých charakteristik, kterými ho můžeme popsat. Tyto mapy nám často nepomohou dostat ze z bodu A do bodu B, ale možná díky nim začneme tušit kóty a vrstevnice skryté v okolním světě.




Komentáře

Článek zatím nikdo nekomentoval

Vložit nový komentář

Doporučené články

Činy, přečiny a myšlenky Perského krále Medimona Činy, přečiny a myšlenky Perského krále Medimona
V oblasti kultury již není nic, co by nebylo použito, vyždímáno, obráceno naruby a v prach. Klasickou kulturu dnes dělá „nižší vrstva“. Ve výtvarném umění jsou někdy umělci pro odlišení nazýváni výtvarníky. Ostatní umělci musí hledat v jiných vodách a bažinách, aby předvedli něco nového, jiného, ne-li dokonce ohromujícího. Musí být přízemní, všední, političtí, manažerští, krutí, hnusní nebo mimo…
Obsah 2016/1 Obsah 2016/1
Obsah nového čísla.
Kulturní tunel II Kulturní tunel II
V minulém čísle jsme se začali zabývat tím, kam se poděly miliony korun z jednoho z nejbohatších kulturních fondů - Českého fondu výtvarných umění během jeho přeměny v Nadaci ČFU, která proběhla ze zákona na konci roku 1994, a jak to, že současní členové správní rady nadace nad tím jen kroutí hlavami, zatímco výtvarnou obec to ani trochu nezajímá.
Terminátor vs Avatar: Poznámky k akceleracionismu Terminátor vs Avatar: Poznámky k akceleracionismu
Proč političtí intelektuálové, proč máte sklon k proletariátu? V soucitu k čemu? Chápu, že by vás proletář nenáviděl, vy nenávist neznáte, protože jste buržoa, privilegovaný, uhlazený druh, ale taky proto, že si netroufáte tvrdit, že jedinou podstatnou věcí, co jde říci, je, že si člověk může užít polykání sraček kapitálu, jeho materiálu, jeho kovových mříží, jeho polystyrenu, jeho knih, jeho…
04.02.2020 10:17
Kam dál?
jinde - archeologie
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje  (generace narozená kolem roku 1970)
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje (generace narozená kolem roku 1970)
Josef Jindrák
Kdo je S.d.Ch? Osoba mnoha zájmů, aktivní v několika oblastech. V literatuře, divadle, hudbě, svými komiksy a kolážemi i ve výtvarném umění. Především je to básník a dramatik. Svou povahou a rozhodnutím solitér. Jeho tvorba se neprotíná s aktuálními trendy. Vždy staví do popředí osobní výpověď, která však může mít i velmi složitou vnitřní strukturu. Je příjemné, že je to normální člověk a…
Číst více...
jinde - poezie
THC Review a zavržená minulost
THC Review a zavržená minulost
Ivan Mečl
My jsme pátá světová strana! Pítr Dragota a Viki Shock, Fragmenty geniality, květen a červen 1997 Viki vlastně přišel, aby mi ukázal kresby a koláže. Jen jako doplněk mi dal k nahlédnutí samizdatové THC Review z konce devadesátých let. Když mne zaujalo, vyděsil se a řekl, že tahle tvorba je uzavřenou kapitolou, ke které se nechce vracet. Kresby z barů, občerstvoven a hospod jsme se ihned…
Číst více...
cena
To hen kai pán / (Laureát ceny Jindřicha Chalupeckého 1998 Jiří Černický)
To hen kai pán / (Laureát ceny Jindřicha Chalupeckého 1998 Jiří Černický)
„Mluví-li se v našich dobách o umění, obvykle se mluví o jeho umístění v subjektivitě nebo objektivitě, o tom, jak vyjadřuje život, anebo o tom, jak životu pomáhá. Pomíjí se při tom, že jde o ten zvláštní druh konání v subjektivitě a ten zvláštní druh konání v objektivitě, jež je právě uměním a ničím jiným. Snad se to pokládá za příliš samozřejmé, snad za málo významné. Ale to je právě to…
Číst více...
birthing pains
Kdo se bojí mateřství?
Kdo se bojí mateřství?
Zuzana Štefková
Zmnožení definic „matky“ je zároveň místem zesíleného útlaku a potenciálního osvobození.1 Carol Stabile Psal se rok 2003 a v houštinách lesa Lapák na Kladně postávala u cesty žena v pokročilém stádiu těhotenství. V rámci výstavy Umělci v lese mohli kolemjdoucí zahlédnout záblesk jejího klenutého břicha, které v exhibicionistickém gestu odhalovala speciálně pro ně. Právě tahle performance Lenky…
Číst více...
Knihy, multimédia a umělecká díla, která by Vás mohla zajímat Vstoupit do eshopu
From series of rare photographs never released before year 2012. Signed and numbered Edition. Photography on 1cm high white...
Více informací...
220 EUR
30 x 21 x 1 cm / 40 pages / sérigraphie 12 pass. couleur / 200ex
Více informací...
30 EUR
Movie by Rémi and music by Arnaud Marcaille // silkscreen booklet + CD + 3D glasses, 10 pages / 8 colors / 21cm x 21 x 0,7 cm ...
Více informací...
15 EUR

Studio

Divus a jeho služby

Studio Divus navrhuje a vyvíjí již od roku 1991 ojedinělé návrhy projektů, prezentací nebo celých prezentačních cyklu všech druhů vizuálních materiálů. Realizujeme pro naše klienty kompletní řešení i jednotlivé kroky. Pro práci využíváme spojení nejmodernějších s klasickými technologiemi, což umožňuje širokou škálu řešení. Výsledkem naší práce jsou nejen produkční, tiskové a digitální projekty, od propagačního materiálu, plakátu, katalogu, knihy, přes návrhy a realizace plošné i prostorové prezentace v interiéru nebo exteriéru po digitální zpracování obrazu nebo publikování na internetu, ale realizujeme i digitální filmové projekty, včetně střihu, ozvučení, animace. Tyto technologie používáme i pro tvorbu webových stránek a interaktivních aplikací. Naší předností je ...

 

Citát dne. Vydavatel neručí za jakékoliv psychické i fyzické stavy, jenž mohou vzniknout po přečtení citátu.

Osvícení přichází vždycky pozdě.
KONTAKTY A INFORMACE PRO NÁVŠTĚVNÍKY Celé kontakty redakce

DIVUS
NOVÁ PERLA

Kyjov 36-37, 407 47 Krásná Lípa
Česká Republika

 

GALERIE
perla@divus.cz, +420 222 264 830, +420 606 606 425
otevřena od středy do neděle od 10:00 do 18:00
a na objednávku.

 

KAVÁRNA A KNIHKUPECTVÍ
shop@divus.cz, +420 222 264 830, +420 606 606 425
otevřena denně od 10:00 do 22:00
a na objednávku.

 

STUDO A TISKÁRNA
studio@divus.cz, +420 222 264 830, +420 602 269 888
otevřena od pondělí do pátku od 10:00 do 18:00

 

NAKLADATELSTVÍ DIVUS
Ivan Mečl, ivan@divus.cz, +420 602 269 888

 

ČASOPIS UMĚLEC
Palo Fabuš, umelec@divus.cz

DIVUS LONDÝN
Arch 8, Resolution Way, Deptford
London SE8 4NT, Velká Británie

news@divus.org.uk, +44 (0) 7526 902 082


 

DIVUS BERLÍN
berlin@divus.cz
 

DIVUS VÍDEŇ
wien@divus.cz
 

DIVUS MEXICO CITY
mexico@divus.cz
 

DIVUS BARCELONA
barcelona@divus.cz

DIVUS MOSKVA A MINSK
alena@divus.cz

NOVINY Z DIVUSU DO MAILU
Divus Stavíme pro tebe Národní galerii! Pojď do Kyjova u Krásné Lípy č.37.