Časopis Umělec 2006/1 >> Franz Höfner a Harry Sachs: Byt, auto, panelák Přehled všech čísel
Franz Höfner a Harry Sachs: Byt, auto, panelák
Časopis Umělec
Ročník 2006, 1
6,50 EUR
Zaslat tištěné číslo:
Objednat předplatné

Franz Höfner a Harry Sachs: Byt, auto, panelák

Časopis Umělec 2006/1

01.01.2006

Spunk Seipel | profile | en cs

Návštěvník centra faux mouvement v Metz se loni v září a v říjnu trochu podivil, když zjistil, že zde němečtí umělci Franz Höfner a Harry Sachs vybudovali jenom novou výstavní architekturu. Procházel prázdnými místnostmi a prohlížel si krásné, bílé, ale holé stěny. Klasické výstavní kusy, jako obrazy či sochy, k vidění nebyly. No co, na něco takového jsme u umění zvyklí. Vypadalo to zase jednou na více či méně oduševnělou kritiku muzeí, nebo vyjádření, jak by podle ideální představy obou umělců mělo vypadat muzeum s menšími a většími prostorami. „Bílá kostka“ jako nevyčerpatelné téma. Kdo zná různé ideální modely muzeí, a v posledních letech je jich stále víc, pro toho to nebylo nic nového.

Kdo ovšem překročil pomyslnou hranici za šňůrou „nedotýkat se, prosím“, mohl za nenápadnými dveřmi, které běžně patří k technickým prostorám muzea, objevit byt galeristy. V klaustrofobicky úzkých chodbách bylo vše, co má v bytě být: kuchyň, koupelna, ložnice a obývák, ale také tělocvična a zimní zahrada. Samozřejmě, že v těchto stísněných prostorách bylo hodně věcí jinak, než to známe z „běžných“ bytů. Dětský pokoj například sestával jen z třípatrové palandy, obývací pokoj se mohl plést s úzkou chodbou. Záchod připomínal toalety dodatečně budované ve staré německé zástavbě, jen byl ještě užší.
Při chůzi prostorem musel návštěvník čelit různým otázkám – například zamyslet se nad obvyklým vztahem člověka k prostoru, nad funkčností našich bytů a nad tím, co od bydlení očekáváme. Ve Francii, zemi, kde moderní architekti s bydlením radikálně experimentují (vzpomeňme si na Le Corbusiera, který ve své sociální výstavbě zrušil chodby širší než 80 cm coby plýtvání), měl tento byt svůj výbušný potenciál.
Ale co je hlavní, Franz Höfner a Harry Sachs velmi jednoduchým a vtipným způsobem zpochybnili několik pravidel umění o tom, co se děje za viditelnými kulisami výstav.
Práce Franze Höfnera (*1970) a Harry Sachse (*1974), kteří studovali univerzitu Bauhaus ve Výmaru a své rozměrné instalace budují od roku 1998, se vyznačují velkou dávkou ironie. Důležité ale pro ně je vždy vytvořit kritický rozpor uvnitř určitých společenských jevů.
Počátkem jejich spolupráce byl iluzivní fitness program, který pojednali ve videu Powerburner, a během léta 2000 otevření cestovní kanceláře, v níž usilovali o vytvoření nových forem cestování. Později začaly do popředí stále častěji vystupovat témata automobilismu a architektury. Přes určité vzájemné podobnosti jejich realizací se dá říct, že přicházeli se stále novými a překvapivějšími nápady. Vždy se však zakládaly na přesném pozorování společenských a kulturních vlivů okolí.
Budovat instalaci v opuštěném paneláku v berlínské čtvrti Halle-Neustadt vyžaduje přece jen jiné postupy než vystavovat v galerii. Je třeba reagovat přiměřeně, nelze dělat na hlavu postavené sociálně teoretické výzkumy, je nutné zapojit sociální a estetickou senzibilitu. Ta oběma umělcům nechybí.
Až do převratu žily v Halle-Neustadt tisíce dělníků zaměstnaných v blízkých továrnách Bitterfeld a Leuna. Když se továrny zavřely, lidé z Halle-Neustadt odešli. Typické východoněmecké sídliště se stalo synonymem vyprazdňování měst bývalého východního Německa. Celé řady výškových domů zchátraly.
Höfner a Sachs využili příležitosti a otvory ve zdi propojili tři prázdné byty v horních patrech jednoho z domů. Do interiéru nanosili všechny předměty, co ve dvou stech opuštěných bytů zapomněli bývalí nájemníci, a vytvořili klaustrofobický labyrint vybavený vším, co by v běžném bytě mělo být. Jednotlivé místnosti byly propojeny „myšími tunely“, jejich zdi byly postaveny z nalezených částí nábytku, a tak se dvířka od skříně v kuchyni často ukázala jako vchod do další chodby.
Höfner a Sachs vytvořili opravdový labyrint zážitků a někdejší obyvatelé a sousedé ho s nadšením navštěvovali. Na instalaci bylo vidět, jak oba umělce bavilo budovat a znovu interpretovat stavby z předem nalezených materiálů. Stejně jako z dalších nápaditých prací zůstalo z této instalace jen několik dokumentárních fotek a video, které samo o sobě může platit za samostatné umělecké dílo. Jako ve videoklipu se v něm lidé plazí a šplhají chodbami. Člověk získává pocit, že přestal být pánem svého okolí a je uvnitř svých vlastních prostorů degradován, stal se pouhým vykonavatelem určitých funkcí.
Video ukazuje úplně nový způsob bydlení a zároveň kritizuje stísněnost běžných příbytků. Ze snu o vlastním bydlení se totiž někdy může stát noční můra.
Ale Höfner a Sachs nenechávají návštěvníky svých akcí pouze plazit se úzkými chodbami. Letos v září, ve Freiburgu im Breisgau vybudovali ve sklepě starého skladiště z nalezeného materiálu celý model města. Jím projížděla dětská dráha, na níž se mohli svézt i dospělí. Höfner a Sachs tak vystupňovali svou kritiku architektury do nejvyšší míry a tématem jejich práce se stalo celé město. A zároveň tím připomněli zaprášené modely měst, jež můžeme najít na půdách či ve sklepích mnoha vlasteneckých muzeí. Může ale taková výstava někoho přilákat? Zřejmě ano, protože ve Freiburgu stáli návštěvníci frontu, aby se dostali do vláčku, a v hromadách šrotu rozpoznávali pamětihodnosti svého města. Na závěr jízdy obdrželi pamětní fotografii. Ale možná jsou v poklidném Freiburgu na senzacechtivý turismus vysazení – jednou z nejvíce navštěvovaných pamětihodností je zde Europarc, německý Disneyland.
Kuriózní vývoj turismu si oba umělci vzali na paškál už v roce 2003 na bienále v Benátkách. Pokusili se návštěvníky čekající před chrámem sv. Marka přimět k tomu, aby si stoupli do fronty ve tvaru spirály. Spirála připomínající Spirálu Jetty Roberta Smithsona z roku 1970 na velkém solném jezeře v Utahu najednou nebyla statickou věcí, existující na věčné časy, ale pohyblivou, stále se měnící sochou z masy lidí, kteří si vlastně přišli prohlédnout umělecké dílo z jiné doby. Přemostění uměleckých dějin se spojilo s otázkou manipulovatelnosti lidí.
Dalším tématem pro Benátky byl dvojí dopravní provoz, převládající každodenní doprava a ta romantická pro turisty. Tou první jsou motorové čluny přispívající ničení města. Druhou pak technicky dávno překonané gondoly, které často blokují ostatní dopravu. Höfner a Sachs komentovali mnohaletou diskuzi o řešení dopravních problémů města dusícího se pod přívaly turistů tím, že obrátili auto střechou dolů a spustili ho na kanál. Poháněli ho lodním motorem a jeli po kanálu až do chvíle, než se srazili s gondolou. Na pořízeném videu je zpočátku vidět jen špinavá šedivá voda před čelním sklem. Jen občas se na stěrači zachytí řasa, a člověk začíná být znepokojený a stále hledí na hladinu vody na spodním okraji skla, tedy na opačné straně, než bychom ji čekali. Někdy se objeví kousek nebe, projede kolem člun se zdviženou špicí a na několik sekund lze rozpoznat siluetu Benátek. Hlavní prvek Benátek, kanály, se tak stává kulisou noční můry, protože video vyvolává pocit, že se topíme, a přesto se této myšlence musíme smát, a představujeme si udivené obličeje gondoliérů a turistů, kteří obrácené auto spatří na vodě.
Nespokojené spoluobčany dráždili Höfner a Sachs i v Hamburku. Nad vjezdem do přístavu instalovali na plochou střechu celnice kolonii obytných přívěsů. To rozhodně není to správné místo pro kempování holandských turistů. Protože se tu ale sušilo prádlo, světlo svítilo a běžela televize, jen málo sousedů přišlo na to, že se tu neusídlili důvtipní turisté, ale zcela jiní tuláci. Strach z cizích lidí, z nechtěných hostů, zalarmoval pořádkové síly. Přivolaná policie nemohla nic dělat, Höfner a Sachs našli uprostřed Hamburku právně neregulovaný prostor, v němž nikdo nemohl proti instalaci zakročit. Ani obvykle všemocný bulvární tisk se svými protesty neuspěl. A tak Hamburčanům nezbylo nic jiného než to, co všem divákům jejich výstav: divit se a zírat, prohlédnout si výstavy, prolézt je, šplhat po nich, či jen hledět směrem vzhůru.





Komentáře

Článek zatím nikdo nekomentoval

Vložit nový komentář

Doporučené články

Obsah 2016/1 Obsah 2016/1
Obsah nového čísla.
Terminátor vs Avatar: Poznámky k akceleracionismu Terminátor vs Avatar: Poznámky k akceleracionismu
Proč političtí intelektuálové, proč máte sklon k proletariátu? V soucitu k čemu? Chápu, že by vás proletář nenáviděl, vy nenávist neznáte, protože jste buržoa, privilegovaný, uhlazený druh, ale taky proto, že si netroufáte tvrdit, že jedinou podstatnou věcí, co jde říci, je, že si člověk může užít polykání sraček kapitálu, jeho materiálu, jeho kovových mříží, jeho polystyrenu, jeho knih, jeho…
Top Ten českých výtvarných umělců 90. let podle časopisu Umělec Top Ten českých výtvarných umělců 90. let podle časopisu Umělec
Redakční okruh Umělce se rozhodl k vyhlášení deseti jmen umělců, kteří podle názoru jeho členů (Lenka Lindaurová, Vladan Šír, Ivan Mečl, Tomáš Pospiszyl a Karel Císař) mají zásadní význam pro českou výtvarnou scénu 90. let. Po dlouhé diskusi, na které jsme si ujasňóvali kritéria, jsme se dostali k určitým jménům, která z mnoha důvodů považujeme za důležitá pro situaci u nás i naši prezentaci…
Činy, přečiny a myšlenky Perského krále Medimona Činy, přečiny a myšlenky Perského krále Medimona
V oblasti kultury již není nic, co by nebylo použito, vyždímáno, obráceno naruby a v prach. Klasickou kulturu dnes dělá „nižší vrstva“. Ve výtvarném umění jsou někdy umělci pro odlišení nazýváni výtvarníky. Ostatní umělci musí hledat v jiných vodách a bažinách, aby předvedli něco nového, jiného, ne-li dokonce ohromujícího. Musí být přízemní, všední, političtí, manažerští, krutí, hnusní nebo mimo…
04.02.2020 10:17
Kam dál?
jinde - archeologie
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje  (generace narozená kolem roku 1970)
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje (generace narozená kolem roku 1970)
Josef Jindrák
Kdo je S.d.Ch? Osoba mnoha zájmů, aktivní v několika oblastech. V literatuře, divadle, hudbě, svými komiksy a kolážemi i ve výtvarném umění. Především je to básník a dramatik. Svou povahou a rozhodnutím solitér. Jeho tvorba se neprotíná s aktuálními trendy. Vždy staví do popředí osobní výpověď, která však může mít i velmi složitou vnitřní strukturu. Je příjemné, že je to normální člověk a…
Číst více...
jinde - poezie
THC Review a zavržená minulost
THC Review a zavržená minulost
Ivan Mečl
My jsme pátá světová strana! Pítr Dragota a Viki Shock, Fragmenty geniality, květen a červen 1997 Viki vlastně přišel, aby mi ukázal kresby a koláže. Jen jako doplněk mi dal k nahlédnutí samizdatové THC Review z konce devadesátých let. Když mne zaujalo, vyděsil se a řekl, že tahle tvorba je uzavřenou kapitolou, ke které se nechce vracet. Kresby z barů, občerstvoven a hospod jsme se ihned…
Číst více...
cena
To hen kai pán / (Laureát ceny Jindřicha Chalupeckého 1998 Jiří Černický)
To hen kai pán / (Laureát ceny Jindřicha Chalupeckého 1998 Jiří Černický)
„Mluví-li se v našich dobách o umění, obvykle se mluví o jeho umístění v subjektivitě nebo objektivitě, o tom, jak vyjadřuje život, anebo o tom, jak životu pomáhá. Pomíjí se při tom, že jde o ten zvláštní druh konání v subjektivitě a ten zvláštní druh konání v objektivitě, jež je právě uměním a ničím jiným. Snad se to pokládá za příliš samozřejmé, snad za málo významné. Ale to je právě to…
Číst více...
birthing pains
Kdo se bojí mateřství?
Kdo se bojí mateřství?
Zuzana Štefková
Zmnožení definic „matky“ je zároveň místem zesíleného útlaku a potenciálního osvobození.1 Carol Stabile Psal se rok 2003 a v houštinách lesa Lapák na Kladně postávala u cesty žena v pokročilém stádiu těhotenství. V rámci výstavy Umělci v lese mohli kolemjdoucí zahlédnout záblesk jejího klenutého břicha, které v exhibicionistickém gestu odhalovala speciálně pro ně. Právě tahle performance Lenky…
Číst více...
Knihy, multimédia a umělecká díla, která by Vás mohla zajímat Vstoupit do eshopu
Offset quadri sur papier curious metalic / 32p. / 21 x 15 x 0,8 cm / 1000ex
Více informací...
10 EUR
21 x 30 x 1 cm / 58 pages / Offset + couv sérigraphie 4 passages / 600ex
Více informací...
20 EUR
Obsáhlá publikace zachycující dosavadní tvorbu jedné z nejvýznamějších evropských umělkyň., , Žena, kterou staví na piedestal...
Více informací...
12 EUR

Studio

Divus a jeho služby

Studio Divus navrhuje a vyvíjí již od roku 1991 ojedinělé návrhy projektů, prezentací nebo celých prezentačních cyklu všech druhů vizuálních materiálů. Realizujeme pro naše klienty kompletní řešení i jednotlivé kroky. Pro práci využíváme spojení nejmodernějších s klasickými technologiemi, což umožňuje širokou škálu řešení. Výsledkem naší práce jsou nejen produkční, tiskové a digitální projekty, od propagačního materiálu, plakátu, katalogu, knihy, přes návrhy a realizace plošné i prostorové prezentace v interiéru nebo exteriéru po digitální zpracování obrazu nebo publikování na internetu, ale realizujeme i digitální filmové projekty, včetně střihu, ozvučení, animace. Tyto technologie používáme i pro tvorbu webových stránek a interaktivních aplikací. Naší předností je ...

 

Citát dne. Vydavatel neručí za jakékoliv psychické i fyzické stavy, jenž mohou vzniknout po přečtení citátu.

Osvícení přichází vždycky pozdě.
KONTAKTY A INFORMACE PRO NÁVŠTĚVNÍKY Celé kontakty redakce

DIVUS
NOVÁ PERLA

Kyjov 36-37, 407 47 Krásná Lípa
Česká Republika

 

GALERIE
perla@divus.cz, +420 222 264 830, +420 606 606 425
otevřena od středy do neděle od 10:00 do 18:00
a na objednávku.

 

KAVÁRNA A KNIHKUPECTVÍ
shop@divus.cz, +420 222 264 830, +420 606 606 425
otevřena denně od 10:00 do 22:00
a na objednávku.

 

STUDO A TISKÁRNA
studio@divus.cz, +420 222 264 830, +420 602 269 888
otevřena od pondělí do pátku od 10:00 do 18:00

 

NAKLADATELSTVÍ DIVUS
Ivan Mečl, ivan@divus.cz, +420 602 269 888

 

ČASOPIS UMĚLEC
Palo Fabuš, umelec@divus.cz

DIVUS LONDÝN
Arch 8, Resolution Way, Deptford
London SE8 4NT, Velká Británie

news@divus.org.uk, +44 (0) 7526 902 082


 

DIVUS BERLÍN
berlin@divus.cz
 

DIVUS VÍDEŇ
wien@divus.cz
 

DIVUS MEXICO CITY
mexico@divus.cz
 

DIVUS BARCELONA
barcelona@divus.cz

DIVUS MOSKVA A MINSK
alena@divus.cz

NOVINY Z DIVUSU DO MAILU
Divus Stavíme pro tebe Národní galerii! Pojď do Kyjova u Krásné Lípy č.37.