Časopis Umělec 2005/2 >> Björn Melhus Přehled všech čísel
Björn Melhus
Časopis Umělec
Ročník 2005, 2
6,50 EUR
Zaslat tištěné číslo:
Objednat předplatné

Björn Melhus

Časopis Umělec 2005/2

01.02.2005

Spunk Seipel | revoluční kutilové | en cs de

Válka má mnoho podob. Tvoří je média. V posledních patnácti letech ale vytvářela obraz války především jedna instituce: Pentagon. Za druhé války v Perském zálivu se tedy Ministerstvo obrany Spojených států amerických zasloužilo o to, že pro všechny, kdo nezažili bombardování, se válka skládala z neškodně vyhlížejících schematických pohledů na noční Bagdád. Během poslední války v Zálivu obstaral Pentagon úplně jiné obrázky. Novináři měli dovoleno pochodovat s vojenskými jednotkami, čímž byli okradeni o svou objektivitu. Válka se tak pro ty, kteří nebyli bezprostředně postiženi, stala zinscenovanou událostí, v níž jsou role dobře rozděleny a scénář byl napsán v Hollywoodu.
V posledních letech se Pentagon neustále pokoušel získat vliv na běh velkého mediálního mechanismu světa a spolupracovat s důležitými osobnostmi Hollywoodu. Hollywoodský styl naopak zanechal otisk v politice. Vzpomeňme si, jak George W. Bush inscenoval své návštěvy u vojenských oddílů.
Jak by se k tomu měl postavit umělec?

Videoinstalace Björna Melhuse Tiší muži tam venku (Still men out there) v Kunstmuseum Stuttgart na to působivě odpovídá. V zatemněné místnosti je na podlaze ve třech kruzích umístěno pokaždé pět monitorů, uprostřed stojí šestý. Melhus, který je jinak známý tím, že ve svých filmech a videích sám hraje všechny role, tentokrát úplně zavrhl „obrazy“. Místo toho sestavuje zvukovou koláž z promluv členů vlády a postav hollywoodských filmů, již podbarvuje heroizující hudba a ilustrují proměnlivá jednobarevná zbarvení monitorů. Nemůžeme--li již důvěřovat mediálnímu obrazu války, zdá se, že právě zřeknutí se všech obrazů je jedinou cestou, jak ukázat její tragičnost.
Naléhavé, hluboce dojímavé dílo poukazuje na válečné utrpení. Neméně důležitá je ale také v něm obsažená kritika zinscenování války, onoho mediálního stroje, který Pentagon ve spolupráci s Hollywoodem obsluhuje tak perfektně, že není snadné rozeznat, co jsou autentické nahrávky a co je filmový materiál. Je to emocionální reakce a zároveň intelektuální kritika fenoménu amerikanizované mediální kultury.
Melhus se přitom nepovažuje za distancovaného pozorovatele, ale za součást generace, která vyrostla s televizí a je jí také formována. Delfín Flipper, Lassie a hřebeček Black Beauty, šmoulové a kovbojové jsou hrdiny dětství jeho generace. Později přichází Daily Talkshows a v USA především náboženská zpovědní a evangelizační vysílání. To vše se objeví na videích. Někdy jako videokoláž, většinou ale jako scéna, kterou přehraje on sám.
Melhus reflektuje naše vizuální návyky, kulturu, která je podle jeho mínění ve velké míře formována sledováním televize. Zároveň je k médiu, které tak silně ovlivňuje náš život, kritický. S hrůzou sleduje, jak například německé mýdlové opery znovu načrtávají konzervativní obraz ženy, jaký bychom si před deseti lety nedokázali ani představit. A podobně jako u manipulace s veřejným míněním o válce i zde je odpor a rezistence společnosti minimální.
Melhus zpracovává svá témata osobitým způsobem. Od videa Kouzelné sklíčko (Das Zauberglas, 1991), v němž se rozvíjí milostný vztah mezi závislým na televizním vysílání a dívkou z televize, používá jako herce téměř výhradně sebe sama. Je to jako jeho obchodní značka. Obsazování jediné osoby do různých rolí samozřejmě usnadňují digitální techniky, které umožňují libovolné zmnožení. Jméno virtuálního dvojčete se tudíž v závěrečných titulcích neobjevuje. Naplánovat natáčení přesto není jednoduché. Melhus má totiž na ztělesnění postav velké nároky. Při tak nákladných filmech jako byl Auto Center Drive z roku 2003, kdy hrál téměř tucet rolí, musel být natáčecí plán přesně stanoven především kvůli účesům. Každá postava měla jinak ostříhané a nabarvené vlasy.
Komický účinek obsazení rolí usnadňuje porozumění jeho pracím. Melhus neobsazuje sám sebe pořád dokola kvůli nedostatku peněz nebo proto, že by se pokládal za jediného dobrého herce pro své role. Spíše záměrně pracuje se znásobením, zmnožením, které usnadňuje identifikaci klišé a jejich zkoumání.
Zřejmé je to třeba v práci Znovu a znovu (Again & Again, 1998), která je kritikou genové manipulace, nebo ve filmu Předaleko odsud (Weit Weit Weg, 1995), což je nová interpretace vyprávění o čaroději ze země Oz. Druhá Dorotka se ocitá na smutném německém sídlišti sedmdesátých let a prostřednictvím telefonu přes satelit kontaktuje svůj předobraz v Americe.
Melhus si v tomto i v dalších videích hraje se známými obrazy, pracuje ale také se zvuky. Obvykle nahraje napřed zvukovou stopu, a pak teprve následují obrazy.
Dříve rád experimentoval s německým dabingem amerických filmů, právě kvůli jeho umělosti. Nyní používá originální hlasy, které obohacuje o hudební elementy. Je to následek mezinárodního přijetí jeho díla i dvou dlouhodobých pobytů v Americe. Cesty ostatně způsobily i změny tématu. Náboženské evangelizační programy v Německu neexistují.
Dalším znakem jeho filmů je opakování řečeného a zobrazeného. I to jsou narážky na naše televizní návyky, na mediální zpracování každé události, které neustálým opakováním proniká k našemu vědomí. Tyto mediální konzumní zvyklosti ale zároveň omezují schopnost komunikace.
Melhus vytváří ve svých instalacích a filmech stále silnější a působivější obrazy. Přitom se pohybuje mezi filmy, které můžeme vidět v televizi i v kině, a nákladnými inscenacemi, jako je třeba Hlavní vysílací čas (Primetime, 2001), které lze zažít jen v muzeích se zdobnými schodišti a několika tucty kamer.
Je jedním z nejnápaditějších kritiků dnešního mediálního boomu, aniž by se od něj plně distancoval. Všichni jsme dětmi televizní doby, a jednoduchá, jednostranná kritika, jaká byla obvyklá v sedmdesátých a osmdesátých letech, už na nás nepůsobí. Všichni chceme sdílet obrazy z televize a na pár hodin zmizet v animovaném filmu, a zároveň se nám celá disneyfikace světa hnusí. Melhus nepřitakává nejasné nenávisti k Americe, již sdílí tolik evropských intelektuálů. A jeho kritika americké politiky a konzumní kultury poukazuje právě na tuto ambivalenci, kdy je sám částí kritizovaného systému. Je jedním z mála, jimž se naprosto jedinečným způsobem daří udržet odstup i blízkost k těmto předobrazům v rovnováze. Ironizuje Dorotku tím, že se s ní ztotožňuje. A dokáže také, jako ve zmíněné instalaci Tiší muži tam venku, propojit intelektuální kritiku propagandistické mašinerie s emocionálním soucitem s oběťmi války.

Björn Melhus se narodil v roce 1966 v Krichheim/Teck. Studoval v Braunschweigu a po několika delších stipendijních pobytech v USA žije v Berlíně.




Komentáře

Článek zatím nikdo nekomentoval

Vložit nový komentář

Doporučené články

Kulturní tunel II Kulturní tunel II
V minulém čísle jsme se začali zabývat tím, kam se poděly miliony korun z jednoho z nejbohatších kulturních fondů - Českého fondu výtvarných umění během jeho přeměny v Nadaci ČFU, která proběhla ze zákona na konci roku 1994, a jak to, že současní členové správní rady nadace nad tím jen kroutí hlavami, zatímco výtvarnou obec to ani trochu nezajímá.
Magda Tóthová Magda Tóthová
Práce Magdy Tóthové zpracovávají moderní utopie, sociální projekty a jejich ztroskotání s pomocí výpůjček z pohádek, bájí a science fiction. Probírají osobní i společenské otázky nebo témata soukromého a politického rázu. Personifikace je dominantním stylovým prostředkem všudypřítomné společenské kritiky a hlavní metodou užívání normotvorných prvků. Například v práci „The Decision” („Rozhodnutí“)…
Činy, přečiny a myšlenky Perského krále Medimona Činy, přečiny a myšlenky Perského krále Medimona
V oblasti kultury již není nic, co by nebylo použito, vyždímáno, obráceno naruby a v prach. Klasickou kulturu dnes dělá „nižší vrstva“. Ve výtvarném umění jsou někdy umělci pro odlišení nazýváni výtvarníky. Ostatní umělci musí hledat v jiných vodách a bažinách, aby předvedli něco nového, jiného, ne-li dokonce ohromujícího. Musí být přízemní, všední, političtí, manažerští, krutí, hnusní nebo mimo…
No Future For Censorship No Future For Censorship
Author dreaming of a future without censorship we have never got rid of. It seems, that people don‘t care while it grows stronger again.
04.02.2020 10:17
Kam dál?
jinde - archeologie
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje  (generace narozená kolem roku 1970)
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje (generace narozená kolem roku 1970)
Josef Jindrák
Kdo je S.d.Ch? Osoba mnoha zájmů, aktivní v několika oblastech. V literatuře, divadle, hudbě, svými komiksy a kolážemi i ve výtvarném umění. Především je to básník a dramatik. Svou povahou a rozhodnutím solitér. Jeho tvorba se neprotíná s aktuálními trendy. Vždy staví do popředí osobní výpověď, která však může mít i velmi složitou vnitřní strukturu. Je příjemné, že je to normální člověk a…
Číst více...
jinde - poezie
THC Review a zavržená minulost
THC Review a zavržená minulost
Ivan Mečl
My jsme pátá světová strana! Pítr Dragota a Viki Shock, Fragmenty geniality, květen a červen 1997 Viki vlastně přišel, aby mi ukázal kresby a koláže. Jen jako doplněk mi dal k nahlédnutí samizdatové THC Review z konce devadesátých let. Když mne zaujalo, vyděsil se a řekl, že tahle tvorba je uzavřenou kapitolou, ke které se nechce vracet. Kresby z barů, občerstvoven a hospod jsme se ihned…
Číst více...
cena
To hen kai pán / (Laureát ceny Jindřicha Chalupeckého 1998 Jiří Černický)
To hen kai pán / (Laureát ceny Jindřicha Chalupeckého 1998 Jiří Černický)
„Mluví-li se v našich dobách o umění, obvykle se mluví o jeho umístění v subjektivitě nebo objektivitě, o tom, jak vyjadřuje život, anebo o tom, jak životu pomáhá. Pomíjí se při tom, že jde o ten zvláštní druh konání v subjektivitě a ten zvláštní druh konání v objektivitě, jež je právě uměním a ničím jiným. Snad se to pokládá za příliš samozřejmé, snad za málo významné. Ale to je právě to…
Číst více...
birthing pains
Kdo se bojí mateřství?
Kdo se bojí mateřství?
Zuzana Štefková
Zmnožení definic „matky“ je zároveň místem zesíleného útlaku a potenciálního osvobození.1 Carol Stabile Psal se rok 2003 a v houštinách lesa Lapák na Kladně postávala u cesty žena v pokročilém stádiu těhotenství. V rámci výstavy Umělci v lese mohli kolemjdoucí zahlédnout záblesk jejího klenutého břicha, které v exhibicionistickém gestu odhalovala speciálně pro ně. Právě tahle performance Lenky…
Číst více...
Knihy, multimédia a umělecká díla, která by Vás mohla zajímat Vstoupit do eshopu
2008, 21.5 x 28 cm, Pen & Ink Drawing
Více informací...
216 EUR
Nové rozšířené vydání |||| 400 str. || Doslov a grafická úprava: Ivan Mečl || Redakce a ediční poznámka: Lenka Vítková ...
Více informací...
8,80 EUR
Výběr z německého videoartu a experimentálního filmu. Divus a Eastern Alliance v edici Teledivision vydal 27 německých videí a...
Více informací...
6 EUR
První číslo umělecké revue Divus. Toto velkoformátové tištěné médium v sobě spojuje alternativu, exkluzivitu, umění i okrajovou...
Více informací...
19,72 EUR

Studio

Divus a jeho služby

Studio Divus navrhuje a vyvíjí již od roku 1991 ojedinělé návrhy projektů, prezentací nebo celých prezentačních cyklu všech druhů vizuálních materiálů. Realizujeme pro naše klienty kompletní řešení i jednotlivé kroky. Pro práci využíváme spojení nejmodernějších s klasickými technologiemi, což umožňuje širokou škálu řešení. Výsledkem naší práce jsou nejen produkční, tiskové a digitální projekty, od propagačního materiálu, plakátu, katalogu, knihy, přes návrhy a realizace plošné i prostorové prezentace v interiéru nebo exteriéru po digitální zpracování obrazu nebo publikování na internetu, ale realizujeme i digitální filmové projekty, včetně střihu, ozvučení, animace. Tyto technologie používáme i pro tvorbu webových stránek a interaktivních aplikací. Naší předností je ...

 

Citát dne. Vydavatel neručí za jakékoliv psychické i fyzické stavy, jenž mohou vzniknout po přečtení citátu.

Osvícení přichází vždycky pozdě.
KONTAKTY A INFORMACE PRO NÁVŠTĚVNÍKY Celé kontakty redakce

DIVUS
NOVÁ PERLA

Kyjov 36-37, 407 47 Krásná Lípa
Česká Republika

 

GALERIE
perla@divus.cz, +420 222 264 830, +420 606 606 425
otevřena od středy do neděle od 10:00 do 18:00
a na objednávku.

 

KAVÁRNA A KNIHKUPECTVÍ
shop@divus.cz, +420 222 264 830, +420 606 606 425
otevřena denně od 10:00 do 22:00
a na objednávku.

 

STUDO A TISKÁRNA
studio@divus.cz, +420 222 264 830, +420 602 269 888
otevřena od pondělí do pátku od 10:00 do 18:00

 

NAKLADATELSTVÍ DIVUS
Ivan Mečl, ivan@divus.cz, +420 602 269 888

 

ČASOPIS UMĚLEC
Palo Fabuš, umelec@divus.cz

DIVUS LONDÝN
Arch 8, Resolution Way, Deptford
London SE8 4NT, Velká Británie

news@divus.org.uk, +44 (0) 7526 902 082


 

DIVUS BERLÍN
berlin@divus.cz
 

DIVUS VÍDEŇ
wien@divus.cz
 

DIVUS MEXICO CITY
mexico@divus.cz
 

DIVUS BARCELONA
barcelona@divus.cz

DIVUS MOSKVA A MINSK
alena@divus.cz

NOVINY Z DIVUSU DO MAILU
Divus Stavíme pro tebe Národní galerii! Pojď do Kyjova u Krásné Lípy č.37.