Časopis Umělec 2008/1 >> Když Taliban… Přehled všech čísel
Když Taliban…
Časopis Umělec
Ročník 2008, 1
6,50 EUR
Zaslat tištěné číslo:
Objednat předplatné

Když Taliban…

Časopis Umělec 2008/1

01.01.2008

Spunk Seipel | protest | en cs de es

Když Taliban koncem roku 2000 v Afgánistánu oznámil, že budou zničeny sochy Buddhů v Bamiyanu, světem šla vlna protestů. Obzláště kulturní scéna ve všech západních zemích byla otřesena a bezmocnými apely na Taliban se pokoušela ničení zabránit. Povážlivé na tom bylo, jak nepatrné byly v kulturní oblasti protesty proti stálému porušování lidských práv Talibanem. Ale osud dvojice Buddhových soch v odhlehlém údolí Afgánistánu, které na vlastní oči vidělo jen pár rozptýlených hippies v 60. a 70. letech na cestě do Indie, uměl pohnout srdcem člověka ze západní kulturní scény víc, než diskriminace, mučení a zabíjení milionů lidí. Toto rozčilení podpořila často velmi povrchní představa o buddhismu. Na pobřeží poloostrova Burrup blízko města Dampier v severozápadní Austrálii se stále ještě nachází jeden z nejstarších známých uměleckých výtvorů lidstva vůbec. Do tisíců žulových bloků byly vytesány obrazy zvířat a mytických postav. Odborníci se domnívají, že nic srovnatelného nikde neexistuje a že význam těchto skalních rytin je na úrovni jeskynních kreseb ve francouzském Lascaux. Teď však musí část těchto děl ustoupit před rozšířením průmyslového komplexu. Konzervativní australský ministr životního prostředí Malcom Turnbull vydal společnosti Woodside Petroleum, gigantu těžícímu ropu a zemní plyn, povolení k odstranění skalních rytin, aby firma mohla rozšířit svá zařízení pro sklad a nakládání zemního plynu. Ve hře jsou miliardy z vývozu zemního plynu do Japonska a Číny. Jedno z největších světových těžišť zemního plynu leží vedle poloostrova. Těžební gigant Rio Tinto k tomu v Dampieru nakládá na lodě železnou rudu. Oranžový kovový prach pokrývá okolí a poškozuje také skalní rytiny, což ovšem jak Rio Tinto, tak vláda Západní Austrálie popírají. Roku 1868 byla velká část původních obyvatel poloostrova Burrup zavražděna. Potomci toho mála, kdo přežili, se teď brání částečnému zničení své „bible“ a jsou na to skoro sami. Kultura a umění původních obyvatel nejsou v Austrálii hodnoceny příliš vysoce. Také v Evropě a v Americe se lidé zajímají maximálně o hudební nástroj didgeridoo praobyvatel tohoto kontinentu. Kompromis, postavit potřebné zařízení v jiném, 40 km jižně ležícím průmyslovém komplexu, a tak skalní vyobrazení domorodců zachránit, byl z důvodu vysokých nákladů pro firmu odmítnut. Firma vydělává mnoho set milionů ročně. Skály budou zřejmě odtrženy a skončí na hromadě odpadu. Stejně jako ty, které byly odstraněny při stavbě prvního komplexu v šedesátých letech. Od té doby leží blízko zařízení pro zpracování plynu, nechráněné před zloději a vandaly, za rozbitým plotem, světem zapomenuté. V tomto stavu a na tomto místě neslouží ani kultovním účelům původních obyvatel, ani vědcům, kteří by z nich mohli získat nějaké poznatky. V Egyptě byl při budování Asuánské přehrady s mezinárodní pomocí, navzdory vysokým technickým a finančním nákladům, mimo jiné přesunut chrám z Abu Simbelu. V Evropě a v Americe se sbírají peníze na rekonstruování zničených Budhových soch v Bamiyanu. V Austrálii bude však v roce 2007 kvůli několika milionům dolarů zničeno jedno z nejvelkolepějších a nejstarších uměleckých děl lidstva a zdá se, že to nikomu kromě původních obyvatel nevadí. Na kulturní scéně západních zemí se neprotestuje. Příklad Buddhových soch ukazuje, že důvodem nemůže být, že Dampier je velice vzdálené místo. Je snad obava z nedostatku surovin i na kulturní scéně větší než starost o umělecká díla? Není tomu prostě tak, že je pro nás umění původních obyvatel něco cizího a že důvod našich protestů je volen vždy velmi subjektivně? Co je už pár skalních rytin v buši proti těmto milým, přátelským obličejům Buddhy. A není lehčí protestovat proti šílenému Talibanu, než proti firmě, která svojí činností koneckonců přispívá k plynulému fungování naší společnosti? Zde je zřejmě důvod, proč tento barbarský akt nikoho na kulturní scéně nezajímá. Mělo by to být pro nás všechny pohnutkou k uvažování o tom, jak se stavíme k umění jiných kultur a jak vážně mohou být brány naše bouře rozhořčení namířené proti Talibanu. Protesty proti australské firmě obchodující s rudou a zemním plynem by v každém případě bývaly měly větší šance na úspěch.




Komentáře

Článek zatím nikdo nekomentoval

Vložit nový komentář

Doporučené články

No Future For Censorship No Future For Censorship
Author dreaming of a future without censorship we have never got rid of. It seems, that people don‘t care while it grows stronger again.
Top Ten českých výtvarných umělců 90. let podle časopisu Umělec Top Ten českých výtvarných umělců 90. let podle časopisu Umělec
Redakční okruh Umělce se rozhodl k vyhlášení deseti jmen umělců, kteří podle názoru jeho členů (Lenka Lindaurová, Vladan Šír, Ivan Mečl, Tomáš Pospiszyl a Karel Císař) mají zásadní význam pro českou výtvarnou scénu 90. let. Po dlouhé diskusi, na které jsme si ujasňóvali kritéria, jsme se dostali k určitým jménům, která z mnoha důvodů považujeme za důležitá pro situaci u nás i naši prezentaci…
Afričtí upíři ve věku globalizace Afričtí upíři ve věku globalizace
"V Kamerunu se hojně šíří fámy o zombie-dělnících, kteří se lopotí na neviditelných plantážích podivné noční ekonomiky. Podobné příběhy, plné posedlé pracovní síly, pocházejí z Jihoafrické republiky a Tanzanie. V některých z nich se nemrtví na částečný úvazek po celonoční lopotě namísto spánku budí ráno vyčerpaní."
MIKROB MIKROB
"Sto třicet kilo tuku, svalů, mozku a čisté síly na současné srbské umělecké scéně soustředěných do 175 cm vysokého, 44 let starého těla. Jeho majitel je známý pod množstvím jmen, včetně pojmenování Bambus, Mexikán, Ženich, Sráč, ale nejčastěji je známý jako hrdina všech ztroskotanců, bojovník za práva bezdomovců, lidový umělec, bavič maloměšťáků, domácí anarchista, sběratel desek, milovník…
04.02.2020 10:17
Kam dál?
jinde - archeologie
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje  (generace narozená kolem roku 1970)
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje (generace narozená kolem roku 1970)
Josef Jindrák
Kdo je S.d.Ch? Osoba mnoha zájmů, aktivní v několika oblastech. V literatuře, divadle, hudbě, svými komiksy a kolážemi i ve výtvarném umění. Především je to básník a dramatik. Svou povahou a rozhodnutím solitér. Jeho tvorba se neprotíná s aktuálními trendy. Vždy staví do popředí osobní výpověď, která však může mít i velmi složitou vnitřní strukturu. Je příjemné, že je to normální člověk a…
Číst více...
jinde - poezie
THC Review a zavržená minulost
THC Review a zavržená minulost
Ivan Mečl
My jsme pátá světová strana! Pítr Dragota a Viki Shock, Fragmenty geniality, květen a červen 1997 Viki vlastně přišel, aby mi ukázal kresby a koláže. Jen jako doplněk mi dal k nahlédnutí samizdatové THC Review z konce devadesátých let. Když mne zaujalo, vyděsil se a řekl, že tahle tvorba je uzavřenou kapitolou, ke které se nechce vracet. Kresby z barů, občerstvoven a hospod jsme se ihned…
Číst více...
cena
To hen kai pán / (Laureát ceny Jindřicha Chalupeckého 1998 Jiří Černický)
To hen kai pán / (Laureát ceny Jindřicha Chalupeckého 1998 Jiří Černický)
„Mluví-li se v našich dobách o umění, obvykle se mluví o jeho umístění v subjektivitě nebo objektivitě, o tom, jak vyjadřuje život, anebo o tom, jak životu pomáhá. Pomíjí se při tom, že jde o ten zvláštní druh konání v subjektivitě a ten zvláštní druh konání v objektivitě, jež je právě uměním a ničím jiným. Snad se to pokládá za příliš samozřejmé, snad za málo významné. Ale to je právě to…
Číst více...
birthing pains
Kdo se bojí mateřství?
Kdo se bojí mateřství?
Zuzana Štefková
Zmnožení definic „matky“ je zároveň místem zesíleného útlaku a potenciálního osvobození.1 Carol Stabile Psal se rok 2003 a v houštinách lesa Lapák na Kladně postávala u cesty žena v pokročilém stádiu těhotenství. V rámci výstavy Umělci v lese mohli kolemjdoucí zahlédnout záblesk jejího klenutého břicha, které v exhibicionistickém gestu odhalovala speciálně pro ně. Právě tahle performance Lenky…
Číst více...
Knihy, multimédia a umělecká díla, která by Vás mohla zajímat Vstoupit do eshopu
Ibra Ibrahimovic: Skrývkové rýpadlo RK5000 z osmdesátých let, 2014, 225 x 150 cm, print on vinyl
Více informací...
580 EUR
From series of rare photographs never released before year 2012. Signed and numbered Edition. Photography on 1cm high white...
Více informací...
220 EUR

Studio

Divus a jeho služby

Studio Divus navrhuje a vyvíjí již od roku 1991 ojedinělé návrhy projektů, prezentací nebo celých prezentačních cyklu všech druhů vizuálních materiálů. Realizujeme pro naše klienty kompletní řešení i jednotlivé kroky. Pro práci využíváme spojení nejmodernějších s klasickými technologiemi, což umožňuje širokou škálu řešení. Výsledkem naší práce jsou nejen produkční, tiskové a digitální projekty, od propagačního materiálu, plakátu, katalogu, knihy, přes návrhy a realizace plošné i prostorové prezentace v interiéru nebo exteriéru po digitální zpracování obrazu nebo publikování na internetu, ale realizujeme i digitální filmové projekty, včetně střihu, ozvučení, animace. Tyto technologie používáme i pro tvorbu webových stránek a interaktivních aplikací. Naší předností je ...

 

Citát dne. Vydavatel neručí za jakékoliv psychické i fyzické stavy, jenž mohou vzniknout po přečtení citátu.

Osvícení přichází vždycky pozdě.
KONTAKTY A INFORMACE PRO NÁVŠTĚVNÍKY Celé kontakty redakce

DIVUS LONDÝN
Arch 8, Resolution Way, Deptford
London SE8 4NT, Velká Británie

 

Otevřeno od středy do soboty mezi 12:00 a 18:00

 

Kancelář: +44 (0) 20 8692 5157

 

Ivan Mečl
ivan@divus.org.uk, +44 (0) 7526 902 082

 

Shop
shop@divus.org.uk, +44 (0) 20 8692 5157

DIVUS PERLA
Areál bývalé papírny, Nádražní 101
252 46 Vrané nad Vltavou, Česká republika
ivan@divus.cz, +420 602 269 888

Otevřeno od středy do neděle od 11:00 do 18:00.
Od 15.12
do 15.1. pouze na telefonickou objednávku.

 

DIVUS BERLIN
v ZWITSCHERMASCHINE
Potsdamer Str. 161, 10783 Berlin, Germany

berlin@divus.cz, +49 (0) 1512 9088 150
Otevřeno od středy do soboty od 14:00 do 19:00

 

DIVUS VÍDEŇ 
wien@divus.cz
DIVUS MEXICO CITY
mexico@divus.cz
DIVUS BARCELONA
barcelona@divus.cz
DIVUS MOSKVA & MINSK
alena@divus.cz

NOVINY Z DIVUSU DO MAILU
Divus 23.05.-17.06.2017 STU MEAD & MIKE DIANA IN PARIS