Časopis Umělec 1999/2 >> Mechanická marnost / Ward Shelley ve Flipside Gallery Přehled všech čísel
Mechanická marnost / Ward Shelley ve Flipside Gallery
Časopis Umělec
Ročník 1999, 2
2,50 EUR
Zaslat tištěné číslo:
Objednat předplatné

Mechanická marnost / Ward Shelley ve Flipside Gallery

Časopis Umělec 1999/2

01.02.1999

Tim Gilman-Ševčík | brooklyn | en cs

"Už nemůžu dál. Půjdu dál." Tato věta Samuela Becketta to vystihuje nejlépe. Tento výraz zoufalství, deklarace nedobrovolného přežití nejlépe vystihuje práce Warda Shelleyho, které vystavuje malá brooklynská galerie Flipside Gallery. Její prostor je zaplněn změtí Shelleyho kovových skulptur, vytvořených ze starých strojů a pouličního odpadu. Jedna z prací, "Floor Standing Ashtray" (Popelník stojící na podlaze), je jako metaforická reprezentace Beckettovy postavy, která hraje jednu scénu, říká jednu větu; donekonečna s naléhavostí, z níž se vám zamotá hlava.
Poníženě ležící na podlaze galerie, popelník se pokouší vstát, ale jen co dosáhne na pokraj důstojnosti, uklouzne a padá tváří zpět na podlahu. Je to jen torzo, klobouk a dvě paže, mechanický amputát. Jeho tělo je z šedého kovového popelníku, podobného těm, jež stojí v rozích foyerů před výtahem, jež zmizí, když se na ně podíváte. Jednu z jeho pohyblivých částí představuje tenká kovová paže, obnažená kost, kterou do pomalého kruhového pohybu uvádí motor – neodumírající, ale beznadějné srdce. Paže opisuje pomalu půlkruh nad jeho hlavou, pak se vzpříčí proti podlaze a táhne jeho tělo vpřed a nahoru. Jeho váha se přehoupne na druhou, ztuhlou paži, strašlivě oranžovo-žlutý smeták. Zelený gumový míček, jeho nos, a poklička popelníku se ocitají v legračním vzájemném úhlu; celou osobnost doplňuje jeho klobouk. Opilý klaun.
Zápasí, vší silou se snaží vstát. Jedna jeho zdravá paže jej zvedá výš a výš až, jen kousíček, milimetr od úspěchu, se zapotácí. Uklouzne a sesune se k zemi, práskne svým nosem rovnou do dřevěné podlahy, kam už své stopy vryly jeho předešlé pády.
Pád popelníku na zem nastartuje druhý motor, který je připojen k židli bez sedadla, umístěné na druhé straně místnosti. Židle je tažená pozpátku pomocí starých otřepaných tkaniček, jimiž je připojena k motoru umístěnému pod podlahou. Křeslo vrávorá a vrávorá, až překročí svůj rovnovážný stav. Nespadne však, protože druhá sada tkaniček, uvázaných v přední části židle, jejímu pádu zabrání. Motor, který se ji snažil převrhnout, je uveden do zpátečního chodu a položí přední nohy židle na podlahu. Jakmile se nohy dotknou dřevěné podlahy, motor se vypne a místo něho se zapne motor popelníku, paže se pohybují dokola a opět se připravují odpoutat se od podlahy.
Popelníku se nikdy nepodaří vstát. Židli zase není dovoleno nikdy spadnout. Obě věci jsou spojeny v prokletém koloběhu, v němž si každá z nich protrpí to, co je nedosažitelným snem pro tu druhou.
Podobně, možná až příliš stejně banálně a za použití domácích rekvizit demonstrují marnost a nezdar i další dvě díla na výstavě. Shelleyho "Ctižádostivý toaster" je už starší toaster, který leží na poličce na zdi. Z jednoho jeho otvoru jako paže čouhá stříbrná sběračka s gumovým míčkem v naběráku. Motorem poháněná sběračka dosáhne do výše poličky nad toasterem, snaží se dostat o úroveň výš. Podaří se jí vytáhnout, ale narazí na poličku, která je jejím cílem a zároveň nepřekonatelnou překážkou, jež ji udržuje stále na stejném místě. S lomozem padá zpět a začíná hned nanovo a bez oddychu, hloupě pokračuje za svým nedosažitelným cílem.
Poslední práce, "Citlivá", je složena z nahé žárovky, visící v úrovni očí na černém kabelu ze stropu. Žárovka se postupně rozsvěcuje a zároveň s tím se začíná třást a chvět. Čím více svítí, tím víc se třese. Až ve chvíli, kdy to začíná vypadat, že praskne a bude zničena, se žárovka vypne.
Shelley zachytil jistou úroveň frustrace z dosahování neudržitelných, vysokých met, které leží na samé hranici úspěchu. To je právě ten bod, který tvoří vrchol napětí - hrozivý, tak blízko cíli, ale nakonec stejně nedosažitelný. Navždy upřené uspokojení. Shelley zachytil body zastavení, selhání, duchovní smrti s přesností zarážející dech. Vyvolávají vzpomínku na Tinguelyho, jehož masivní komplikované stroje sice hlučí ale nedosahují ničeho, natož vlastní destrukce. Shelley vydestiloval mechanickou marnost na jeden jediný jasný a bolestivý lidský moment. I když tohle právě dává jeho tvorbě sílu, po úvaze představuje i jeho slabou stránku. Shelleyho práce, které lze číst jako srozumitelné výpovědi, jsou pravdivé, ale jednoznačné. Okamžitě a zcela pohltily mou pozornost, ale s přibývajícím časem a po úvaze nikam nesměřovaly. Nosil jsem je ve své hlavě několik měsíců, ale jsou stále stejné, jako byly kdysi. Shelley nám něco sdělil a to, co řekl, je přesné, krásné a je to výstižně, až poeticky řečeno. Ale nakonec se za svou věc bral až příliš dobře, a snad i s hrdostí.
Když se dívám zpět na jeho práci, chci už jen jediné - rozdíl, o jehož existenci jsem přesvědčen a který leží mezi připomínáním si (recalling) a vzpomínáním (remembering). Shelleyho práce si dokážu připomenout. Připomenout v tom smyslu, že si je cele a určitě přivolám zpět na mysl. Vzpomínání (autor používá rozdělovníku re-membering) by znamenalo skládání jejich částí zpět do celku, možná i přidávání, změna nebo vynechání některých z nich, o nichž jsem si dříve nebyl nebo dosud nejsem jistý. Mysl má prostor k tomu, aby si hrála, aby nepochopila a znovu si vybavila dílo. V tomto smyslu si na věci nemohu vzpomenout (re-member, znovu složit jejich části). Už jsou totiž dávno složené a úplné. Kde je tedy ta nejistota, ta část, která náleží mě, jako divákovi?

Přeložil Vladan Šír




Komentáře

Článek zatím nikdo nekomentoval

Vložit nový komentář

Doporučené články

Terminátor vs Avatar: Poznámky k akceleracionismu Terminátor vs Avatar: Poznámky k akceleracionismu
Proč političtí intelektuálové, proč máte sklon k proletariátu? V soucitu k čemu? Chápu, že by vás proletář nenáviděl, vy nenávist neznáte, protože jste buržoa, privilegovaný, uhlazený druh, ale taky proto, že si netroufáte tvrdit, že jedinou podstatnou věcí, co jde říci, je, že si člověk může užít polykání sraček kapitálu, jeho materiálu, jeho kovových mříží, jeho polystyrenu, jeho knih, jeho…
MIKROB MIKROB
"Sto třicet kilo tuku, svalů, mozku a čisté síly na současné srbské umělecké scéně soustředěných do 175 cm vysokého, 44 let starého těla. Jeho majitel je známý pod množstvím jmen, včetně pojmenování Bambus, Mexikán, Ženich, Sráč, ale nejčastěji je známý jako hrdina všech ztroskotanců, bojovník za práva bezdomovců, lidový umělec, bavič maloměšťáků, domácí anarchista, sběratel desek, milovník…
Obsah 2016/1 Obsah 2016/1
Obsah nového čísla.
Kulturní tunel II Kulturní tunel II
V minulém čísle jsme se začali zabývat tím, kam se poděly miliony korun z jednoho z nejbohatších kulturních fondů - Českého fondu výtvarných umění během jeho přeměny v Nadaci ČFU, která proběhla ze zákona na konci roku 1994, a jak to, že současní členové správní rady nadace nad tím jen kroutí hlavami, zatímco výtvarnou obec to ani trochu nezajímá.
ArtLeaks
27.07.2014 19:39
Kam dál?
jinde - archeologie
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje  (generace narozená kolem roku 1970)
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje (generace narozená kolem roku 1970)
Josef Jindrák
Kdo je S.d.Ch? Osoba mnoha zájmů, aktivní v několika oblastech. V literatuře, divadle, hudbě, svými komiksy a kolážemi i ve výtvarném umění. Především je to básník a dramatik. Svou povahou a rozhodnutím solitér. Jeho tvorba se neprotíná s aktuálními trendy. Vždy staví do popředí osobní výpověď, která však může mít i velmi složitou vnitřní strukturu. Je příjemné, že je to normální člověk a…
Číst více...
jinde - poezie
THC Review a zavržená minulost
THC Review a zavržená minulost
Ivan Mečl
My jsme pátá světová strana! Pítr Dragota a Viki Shock, Fragmenty geniality, květen a červen 1997 Viki vlastně přišel, aby mi ukázal kresby a koláže. Jen jako doplněk mi dal k nahlédnutí samizdatové THC Review z konce devadesátých let. Když mne zaujalo, vyděsil se a řekl, že tahle tvorba je uzavřenou kapitolou, ke které se nechce vracet. Kresby z barů, občerstvoven a hospod jsme se ihned…
Číst více...
cena
To hen kai pán / (Laureát ceny Jindřicha Chalupeckého 1998 Jiří Černický)
To hen kai pán / (Laureát ceny Jindřicha Chalupeckého 1998 Jiří Černický)
„Mluví-li se v našich dobách o umění, obvykle se mluví o jeho umístění v subjektivitě nebo objektivitě, o tom, jak vyjadřuje život, anebo o tom, jak životu pomáhá. Pomíjí se při tom, že jde o ten zvláštní druh konání v subjektivitě a ten zvláštní druh konání v objektivitě, jež je právě uměním a ničím jiným. Snad se to pokládá za příliš samozřejmé, snad za málo významné. Ale to je právě to…
Číst více...
birthing pains
Kdo se bojí mateřství?
Kdo se bojí mateřství?
Zuzana Štefková
Zmnožení definic „matky“ je zároveň místem zesíleného útlaku a potenciálního osvobození.1 Carol Stabile Psal se rok 2003 a v houštinách lesa Lapák na Kladně postávala u cesty žena v pokročilém stádiu těhotenství. V rámci výstavy Umělci v lese mohli kolemjdoucí zahlédnout záblesk jejího klenutého břicha, které v exhibicionistickém gestu odhalovala speciálně pro ně. Právě tahle performance Lenky…
Číst více...
Knihy, multimédia a umělecká díla, která by Vás mohla zajímat Vstoupit do eshopu
The volume year contains 7 issues. The magazine is in Czech language and has an English conclusion.
Více informací...
11 EUR
2004, 28 x 35.5 cm, Pen & Ink Drawing
Více informací...
336 EUR

Studio

Divus a jeho služby

Studio Divus navrhuje a vyvíjí již od roku 1991 ojedinělé návrhy projektů, prezentací nebo celých prezentačních cyklu všech druhů vizuálních materiálů. Realizujeme pro naše klienty kompletní řešení i jednotlivé kroky. Pro práci využíváme spojení nejmodernějších s klasickými technologiemi, což umožňuje širokou škálu řešení. Výsledkem naší práce jsou nejen produkční, tiskové a digitální projekty, od propagačního materiálu, plakátu, katalogu, knihy, přes návrhy a realizace plošné i prostorové prezentace v interiéru nebo exteriéru po digitální zpracování obrazu nebo publikování na internetu, ale realizujeme i digitální filmové projekty, včetně střihu, ozvučení, animace. Tyto technologie používáme i pro tvorbu webových stránek a interaktivních aplikací. Naší předností je ...

 

Citát dne. Vydavatel neručí za jakékoliv psychické i fyzické stavy, jenž mohou vzniknout po přečtení citátu.

Osvícení přichází vždycky pozdě.
KONTAKTY A INFORMACE PRO NÁVŠTĚVNÍKY Celé kontakty redakce

DIVUS LONDÝN
Arch 8, Resolution Way, Deptford
London SE8 4NT, Velká Británie

 

Otevřeno od středy do soboty mezi 12:00 a 18:00

 

Kancelář: +44 (0) 20 8692 5157

 

Ivan Mečl
ivan@divus.org.uk, +44 (0) 7526 902 082

 

Shop
shop@divus.org.uk, +44 (0) 20 8692 5157

DIVUS PERLA
Areál bývalé papírny, Nádražní 101
252 46 Vrané nad Vltavou, Česká republika
ivan@divus.cz, +420 602 269 888

Otevřeno od středy do neděle od 11:00 do 18:00.
Od 15.12
do 15.1. pouze na telefonickou objednávku.

 

DIVUS BERLIN
v ZWITSCHERMASCHINE
Potsdamer Str. 161, 10783 Berlin, Germany

berlin@divus.cz, +49 (0) 1512 9088 150
Otevřeno od středy do soboty od 14:00 do 19:00

 

DIVUS VÍDEŇ 
wien@divus.cz
DIVUS MEXICO CITY
mexico@divus.cz
DIVUS BARCELONA
barcelona@divus.cz
DIVUS MOSKVA & MINSK
alena@divus.cz

NOVINY Z DIVUSU DO MAILU
Divus 23.05.-17.06.2017 STU MEAD & MIKE DIANA IN PARIS