Časopis Umělec 2009/2 >> Off Spaces ve Vídni – Pulzující scéna Přehled všech čísel
Off Spaces ve Vídni – Pulzující scéna
Časopis Umělec
Ročník 2009, 2
6,50 EUR
Zaslat tištěné číslo:
Objednat předplatné

Off Spaces ve Vídni – Pulzující scéna

Časopis Umělec 2009/2

01.02.2009

Ursula Maria Probst | scéna | en cs de

Skutečný boom zažívá nyní ve Vídni off space scéna, jejíž umělecké intervence mají na kulturní dynamiku města nanejvýš stimulační efekt. Stále se otevírají dočasné projektové prostory s originálními názvy jako Pro Choice, Clubblumen, Bell Street Project, Saprophyt nebo Ve:sch, které tím, jak spoluutvářejí městské sociotopy, vyzývají společensko-politické umělecké praktiky nebo konvenční umělecké pojmy. Přestože pojem „off space“ od 70. let prošel od ilegálního, subverzivního obsazování domů až po komunálně dotované dočasné využívání prázdných prostor změnami významu, disponují otevřené neziskové struktury off space oproti institucionálním logikám zisku stále stejně tou výhodou, že se dokáží chovat flexibilněji.
Vídeň sice neplatí tak jako Berlín za Mekku mladých výtvarných umělců, nájemné je tu drahé a Vídeň dosud nemá jako New York nebo Londýn pověst „place to be“ na mezinárodní umělecké mapě. Profil města jako atraktivní lokality pro veletrhy umění nebo pro Vienna Artweek byl v posledních třech letech pilně vybrušován. Nezávisle na kulturně-ekonomických masterplánech tohoto druhu, signalizují živé aktivity na off spacové scéně a její akce v prázdných obchodech, sklepních prostorách, bytech, továrnách, správních budovách nebo na tržních plochách po celém městě, jaký tu existuje potenciál, ale také potřeba výstavních možností. Rovněž koncept umělce Maria Grubisice, organizátora Viennabiennale (2006 a 2008) byl založen na otevřených strukturách off spaces. Volba pro akce v roce 2008 padla na místa, která publikum přivedla k offspacové galerii na „Schauplatz“ ve Vídni Leopoldstadtu nebo k off space na Hundsturm na druhé straně města, tedy na místa, která se za normálních okolností nacházejí méně ve středu zájmu veřejnosti nebo mediální pozornosti k umění.
Na rozdíl od nafouknutého provozního systému uměleckých institucí, jejich závislosti na subvencích, sponzorech a rozpočtech, jakož i na ekonomickém prodejním systému galerií a uměleckého trhu, vycházejí nekomerční projektové prostory většinou z vlastní iniciativy umělců, architektů nebo nezávislých kurátorů. Jako neziskové organizace mají k dispozici volné pole spontaneity a chuti improvizovat, kterého se zpohodlnělým institucionálním systémům často nedostává. Oproti galeriím se off spaces nevyskytují nakupeny v centrálních čtvrtích města, nýbrž, jednotlivě rozptýleny, vznikají často z ateliérových společenství, napojují se na ně nebo krátkodobě reagují na prázdné prostory.
Na rozdíl od Berlína či New Yorku, kde existuje dlouhá tradice nenákladného a byrokraticky nekomplikovaného adaptování prázdných budov nebo městských prostorů ležících ladem k uměleckým účelům, byly ve Vídni takové možnosti získávání prostor více využívány teprve v posledních třech letech. Přitom se zamezuje tomu, aby jako v případě předchozích mezinárodních modelů docházelo k nejistotám procesu gentrifikace¹. Dočasné využívání prázdných prostor nabízí tu výhodu, že nájemné za tyto prostory je většinou podstatně nižší a tím jsou prostory v krátké lhůtě dostupné. I když na nájemné nebo na realizaci projektu existují často minimální komunální nebo státní dotace, jednají organizátoři většinou sami bezplatně nebo dostávají určitou
malou částku na pokrytí výloh. Od rizikového podniku galerie se tyto projektové prostory liší tím, že umělci sami přejímají organizaci, mediální práci, budování a udržování sítí – provozují tedy multitasking v nehierarchizovaném týmu. Angažovaná
„just do it” mentalita, potřeba být zapojený do vytváření hodnot uměním, působit proti ofenzivnímu znehodnocování důležitých uměleckých pojmů skrze trh s uměním, intervenční umění, kritika institucí nebo posilování gender umění – to vše je zde hnacím motorem. Rubem této nejisté bezplatné práce v kultuře je, že je kvůli ekonomickému vyčerpání většinou už předem naprogramováno skončení po dvou či třech letech existence. Fungování off spaces provází nejistá životní situace a nebezpečí sebevykořisťování, takže když potom odpadnou už většinou dost nízké dotace, které pokrývají tak akorát náklady na nájem, může to také znamenat konec. Jistoty přidělení dotací neexistují a i po několikaleté úspěšné činnosti mohou být dotace na základě argumentů o vzrůstající institucionalizaci provozu off space zastaveny. Jinou variantou je, že se nabízející se platforma zapojí do galerijního systému, jako tomu bylo v případě Dany Charkasiové nebo u Andrease Hubera, spolupracovníka projektového prostoru Offspace.
Přestože se off spaces nyní nutně nezabývají rezolutně politickými tématy, svými intervencionalistickými praktikami, lokálně specifickými instalacemi, které pronikají do vnějšího městského prostoru, díky svému společenskému fluidu a také kritickému hodnocení podmínek produkce a městské veřejnosti uvádějí na scénu paradigmatickou změnu dosavadních modelů výstavních praktik. Místa, kde se projekty realizují, jsou často neokázale ponechávána v originálním stavu, umělecká intervence do sebe častokrát zahrnuje jejich původní využívání nebo polohu na hlavní či průjezdní ulici.
Provozovatelé off space Swingr – Raum auf Zeit (Swingr – Prostor na čas) Christoph Holzeis, Luisa Kasalicky, Birgit Knoechlová a Rainer Spangl, kteří jsou sami aktivní jako umělci, realizovali mezi roky 2006 a 2008 šedesát výstav. Rozhodujícím impulsem pro zorganizování takového „artist run space“ byla v případě prostoru Swingr vlastní potřeba vystavovat a výhodná možnost pronajmout si prostor hned vedle svého ateliéru. Prioritu měl ve Swingr aspekt produkce a experimentálního uměleckého studia, takže se jeden večer konala zároveň vernisáž jedné a dernisáž druhé výstavy. Off space Auto vedli v suterénních prostorách přes pět let až do roku 2007 umělci Gerald Grestenberger, Jacob Lena Knebl a Bruce La Mongo. Tady šlo především o zviditelňování společensky stále ještě marginalizovaných témat, jako jsou transsexualita a genderové diskursy.
Umělecké projekty jako unORTnung nebo ZimmerKücheKabinett (PokojKuchyňPracovna) reagují krátkodobě a adaptují na dva až sedm dní vyprázdněné byty nebo prodejní prostory. Obytný pokoj v Kaiserstrasse, tovární hala na Ottakring, deset let nevyužívané tržiště na vídeňské periferii a terasová kavárna na Donauinsel, oblíbeném místě pro trávení volného času ve Vídni, patří k dosavadním působištím série projektů unORTnung, zorganizované umělkyněmi Andreou Marií Krenn a Veronikou Barnas.
Už vytvořený výraz unORTnung² poukazuje na umělecké označování teritorií, která jsou městským rozvojem zanedbávána. Užívány jsou prostory, jenž vědomě zůstávají stranou etablovaného uměleckého kontextu. Strategie, kterou sledovala také řada výstav Space Invasion ve svých projektech z let 2006 až 2008.
Bell street project space, v momentálně trendovém 2. vídeňském městském okrsku, vychází z vlastní iniciativy umělců Marity Fraser a Alexe Lawlera a sítě jejich mezinárodních spolupracovníků. Navázání na klíčová období moderny a modernismu v posledních letech tu jako pracovní princip do projektu zapojených umělců skrze minimalistické intervence vytváří kontaktní momenty v prostoru. Jako z hospůdky s okny do ulice tu existuje čilá směna se situací venku. Náhodní kolemjdoucí se stávají konzumenty umění.
Umělkyně Flora Neuwirthová definuje clubblumen jako utopický podnik, společenskou plastiku, v níž umělecký a životní prostor spolu vzájemně splývají. Clubblumen není koncipován jako prostor výstavní, nýbrž hlavně jako performativní instalace, ve které se za dobrovolné příspěvky během otvírací doby podává kulinářská denní nabídka, k samoobsluze připravené nápoje a k dispozici jsou také umělecké časopisy. Tento prostor – bývalé květinářství – byl ponechán v původním stavu. Takzvaný „kuchyňský subjekt“ („Küchensubjekt“) je coby mobilní prvek jeho jediným zařízením. Akce jako jsou filmové projekce, přednášky a performance zajišťují rozmanitý program. Předchůdci jako Warholova Factory, Kippenbergerovo Büro a projekt „Food“ Gordon-Matty Clarka tvoří vztažný rámec toho, jak sociálním aktivismem působit proti tržně orientovanému uměleckému provozu. Ve srovnání s blízkým 4. městským okrskem, kde se nachází jedna z vídeňských galerijních čtvrtí – Schleifmühlgasse, je 5. okrsek relativně bez uměleckých prostor. Umělců zde ovšem žije hodně, čímž se stává relevantním další aspekt, totiž že umělci realizují své projekty v bezprostřední blízkosti svého životního prostoru a tak si vytvářejí otevřenou infrastrukturu sociální a umělecké výměny – komunitu.
Ve zvláštních případech jako jsou projektové prostory ve:sch či Saprophyt hraje roli také prozument³, tedy konzument umění v podobě sběratele, který je sám aktivní a na síti produkce se podílí tím, že poskytuje gratis nebo levně prostory ve svých nemovitostech. Prostor Saprophyt organizovaný umělci Barbarou Kapustovou a Stephanem Lugbauerem je experimentem, z něhož má vzejít „sociální plastika“. Prázdný, doposud nevyužívaný prostor je výchozím místem světelné intervence architekta Thomase Osterwintera a další umělci, kteří budou v prostoru působit, by měli reagovat na svoje předchůdce. Součástí konceptu je výměnný program s vícero off spaces z Mexika. Také umělecký prostor Pro Choice, provozovaný Lucií Stahlovou, Annette Südbeckovou a Willem Benedictem, sází na mezinárodní program. Jednat spontánně a svobodně, to je motto, jímž se tento umělecký prostor odlišuje od institucí. Vést zcela kontroverzní diskuse je druhé, což naznačuje název Pro Choice, odvozený od názvu pozice radikálních zastánců potratů. Ostatně v nikterak poslední řadě je blízkost k institucím a galeriím vyhledávána umístěním v 1. městském okrsku. Neboť trendu subspaces jako pulzující platformy se chopily už také galerie, jak to ukazují Krinzinger Projekte a Georg Kargl Box.
Projektový prostor Open Space se chápe programově jako centrum pro hranice překračující a regiony spojující umělecké projekty a tím zamítá spojování off spaces s jakoukoli marginální pozicí. Provozovatelka Open Space, Gülsen Balová, funguje jako kurátorka částečně sama nebo zve mezinárodní projekty ve spolupráci s Jurajem Čarným či Daphne Dragonovou. Upředňostňována je interdisciplinární spolupráce těch mezinárodních umělců, kurátorů, kritiků a vědců, kteří se zabývají především důsledky a tendencemi rozšiřování Evropy. Kladení politických otázek zde stále spěje k diskusi, jaké důsledky mají geografické, společenské a kulturní situace na identitu a identifikaci.
Jak živé aktivity na off spacové scéně ve Vídni iniciují strukturní změny v oblasti umění, se projevuje v tom, že etablované instituce jako BAWAG Foundation po bankrotu a změně představenstva BAWAG Bank a z toho vyplývajících rozpočtových důsledcích rozšiřují svoje chápání umění skrze umělecký prostor, který využívá strategie off spacové scény. Termín off space se teď stále více stává image faktorem pro profil flexibilní a nená-kladné výstavní aktivity. V protikladu k logice nutné aktuality nebo propagace trendů jde ovšem na off spacové scéně samotné pořád více o vytváření sociotopů, které stále intenzivněji vznikají díky regionálním, ale také mezinárodním propojením. Existuje potřeba vyjasnění představ o tom, jak je možné uměleckou produkcí podněcovat změny ve společnosti. Strategie off space si proto i přes různé pokusy o jejich přizpůsobení stále zachovávají reputaci autonomie a kontrakultury.


¹ Gentrifikace – pojem užívaný v geografii města. Specifický proces restruktorování určité městské části – zhodnocování prostředí v této části, renovování a přestavba s sebou nese rovněž změnu ve struktuře obyvatelstva.
Z důvodu nízkého nájemného je čtvrť atraktivní pro určitou skupinu lidí – studenti, umělci, členové subkultur > zhodnocování čtvrti + započetí procesu segregace – studenti s nástupem do zaměstnání začnou vydělávat více peněz než původní obyvatelé, umělci se etablují a přinášejí další kapitál, přicházejí další investoři > renovování, nové gastronomické podniky, kluby > zvyšování nájemného, investování do nemovitostí - vytváření luxusního bydlení > nová majetná klientela, původní obyvatelé ani studenti či umělci si již bydlení zde nemohou dovolit, změna charakteru čtvrti. (pozn. překladatele)
² „UnORTnung“ – ORT – místo, ORDNUNG – pořádek, UNORDNUNG – nepořádek, „anarchie“ (pozn. překladatele)
³ Prozument / angl. „prosumer“ – výraz vznikl spojením anglických slov „producer“ (výrobce) a „consumer“ (konzument) (pozn. překladatele)







Komentáře

Článek zatím nikdo nekomentoval

Vložit nový komentář

Doporučené články

Terminátor vs Avatar: Poznámky k akceleracionismu Terminátor vs Avatar: Poznámky k akceleracionismu
Proč političtí intelektuálové, proč máte sklon k proletariátu? V soucitu k čemu? Chápu, že by vás proletář nenáviděl, vy nenávist neznáte, protože jste buržoa, privilegovaný, uhlazený druh, ale taky proto, že si netroufáte tvrdit, že jedinou podstatnou věcí, co jde říci, je, že si člověk může užít polykání sraček kapitálu, jeho materiálu, jeho kovových mříží, jeho polystyrenu, jeho knih, jeho…
Zkažený / Rozhovor s Jimem Hollandsem Zkažený / Rozhovor s Jimem Hollandsem
„Musíš člověku třikrát potřást rukou a přitom mu upřeně hledět do očí. To je způsob, jak si s jistotou zapamatovat jméno. Takhle jsem si postupně pamatoval jménem pět tisíc lidí, kteří kdy přišli do Horse Hospital radil mi naposledy Jim Hollands, autor experimentálních filmů, hudebník a kurátor. Dětství prožil v těžké sociální situaci a často žil na ulici. Živil se také jako dětský prostitut a…
Le Dernier Cri  a černý penis v Marseille Le Dernier Cri a černý penis v Marseille
To člověk neustále poslouchá, že by s ním chtěl někdo něco společně udělat, uspořádat, zorganizovat ale, že… sakra, co vlastně... nám se to, co děláte, tak líbí, ale u nás by to mohlo někoho naštvat. Je sice pravda, že občas z nějaké té instituce nebo institutu někoho vyhodí, protože uspořádal něco s Divusem, ale když oni byli vlastně hrozně sebedestruktivní… Vlastně potřebovali trpět a jen si…
No Future For Censorship No Future For Censorship
Author dreaming of a future without censorship we have never got rid of. It seems, that people don‘t care while it grows stronger again.
ArtLeaks
27.07.2014 19:39
Kam dál?
jinde - archeologie
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje  (generace narozená kolem roku 1970)
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje (generace narozená kolem roku 1970)
Josef Jindrák
Kdo je S.d.Ch? Osoba mnoha zájmů, aktivní v několika oblastech. V literatuře, divadle, hudbě, svými komiksy a kolážemi i ve výtvarném umění. Především je to básník a dramatik. Svou povahou a rozhodnutím solitér. Jeho tvorba se neprotíná s aktuálními trendy. Vždy staví do popředí osobní výpověď, která však může mít i velmi složitou vnitřní strukturu. Je příjemné, že je to normální člověk a…
Číst více...
jinde - poezie
THC Review a zavržená minulost
THC Review a zavržená minulost
Ivan Mečl
My jsme pátá světová strana! Pítr Dragota a Viki Shock, Fragmenty geniality, květen a červen 1997 Viki vlastně přišel, aby mi ukázal kresby a koláže. Jen jako doplněk mi dal k nahlédnutí samizdatové THC Review z konce devadesátých let. Když mne zaujalo, vyděsil se a řekl, že tahle tvorba je uzavřenou kapitolou, ke které se nechce vracet. Kresby z barů, občerstvoven a hospod jsme se ihned…
Číst více...
cena
To hen kai pán / (Laureát ceny Jindřicha Chalupeckého 1998 Jiří Černický)
To hen kai pán / (Laureát ceny Jindřicha Chalupeckého 1998 Jiří Černický)
„Mluví-li se v našich dobách o umění, obvykle se mluví o jeho umístění v subjektivitě nebo objektivitě, o tom, jak vyjadřuje život, anebo o tom, jak životu pomáhá. Pomíjí se při tom, že jde o ten zvláštní druh konání v subjektivitě a ten zvláštní druh konání v objektivitě, jež je právě uměním a ničím jiným. Snad se to pokládá za příliš samozřejmé, snad za málo významné. Ale to je právě to…
Číst více...
birthing pains
Kdo se bojí mateřství?
Kdo se bojí mateřství?
Zuzana Štefková
Zmnožení definic „matky“ je zároveň místem zesíleného útlaku a potenciálního osvobození.1 Carol Stabile Psal se rok 2003 a v houštinách lesa Lapák na Kladně postávala u cesty žena v pokročilém stádiu těhotenství. V rámci výstavy Umělci v lese mohli kolemjdoucí zahlédnout záblesk jejího klenutého břicha, které v exhibicionistickém gestu odhalovala speciálně pro ně. Právě tahle performance Lenky…
Číst více...
Knihy, multimédia a umělecká díla, která by Vás mohla zajímat Vstoupit do eshopu
Kosovská videokompilace: Albert Heta, Dren Maliqi, Driton Hajredini, Jakup Ferri a Lulzim Zeqiri.
Více informací...
9 EUR
Po anglickém knižním a japonském internetovém vydání se nabízí i českým čtenářům tato kniha krátkých empatických bolavých textů...
Více informací...
7 EUR
A complete collection of Umelec Magazine´s last 20 years. The package contains sixty issues including the very rare ones, and a...
Více informací...
240 EUR
Někdy smutná ale v podstatě veselá pohádka sochařeTomáše Vejdovského o jedněch neobvyklých vánocích zvláštní rodiny. Příběh pro...
Více informací...
6 EUR

Studio

Divus a jeho služby

Studio Divus navrhuje a vyvíjí již od roku 1991 ojedinělé návrhy projektů, prezentací nebo celých prezentačních cyklu všech druhů vizuálních materiálů. Realizujeme pro naše klienty kompletní řešení i jednotlivé kroky. Pro práci využíváme spojení nejmodernějších s klasickými technologiemi, což umožňuje širokou škálu řešení. Výsledkem naší práce jsou nejen produkční, tiskové a digitální projekty, od propagačního materiálu, plakátu, katalogu, knihy, přes návrhy a realizace plošné i prostorové prezentace v interiéru nebo exteriéru po digitální zpracování obrazu nebo publikování na internetu, ale realizujeme i digitální filmové projekty, včetně střihu, ozvučení, animace. Tyto technologie používáme i pro tvorbu webových stránek a interaktivních aplikací. Naší předností je ...

 

Citát dne. Vydavatel neručí za jakékoliv psychické i fyzické stavy, jenž mohou vzniknout po přečtení citátu.

Osvícení přichází vždycky pozdě.
KONTAKTY A INFORMACE PRO NÁVŠTĚVNÍKY Celé kontakty redakce

DIVUS LONDÝN
Arch 8, Resolution Way, Deptford
London SE8 4NT, Velká Británie

 

Otevřeno od středy do soboty mezi 12:00 a 18:00

 

Kancelář: +44 (0) 20 8692 5157

 

Ivan Mečl
ivan@divus.org.uk, +44 (0) 7526 902 082

 

Shop
shop@divus.org.uk, +44 (0) 20 8692 5157

DIVUS PERLA
Areál bývalé papírny, Nádražní 101
252 46 Vrané nad Vltavou, Česká republika
ivan@divus.cz, +420 602 269 888

Otevřeno od středy do neděle od 11:00 do 18:00.
Od 15.12
do 15.1. pouze na telefonickou objednávku.

 

DIVUS BERLIN
v ZWITSCHERMASCHINE
Potsdamer Str. 161, 10783 Berlin, Germany

berlin@divus.cz, +49 (0) 1512 9088 150
Otevřeno od středy do soboty od 14:00 do 19:00

 

DIVUS VÍDEŇ 
wien@divus.cz
DIVUS MEXICO CITY
mexico@divus.cz
DIVUS BARCELONA
barcelona@divus.cz
DIVUS MOSKVA & MINSK
alena@divus.cz

NOVINY Z DIVUSU DO MAILU
Divus 23.05.-17.06.2017 STU MEAD & MIKE DIANA IN PARIS