Časopis Umělec 2005/2 >> Vernisáže Přehled všech čísel
Vernisáže
Časopis Umělec
Ročník 2005, 2
6,50 EUR
Zaslat tištěné číslo:
Objednat předplatné

Vernisáže

Časopis Umělec 2005/2

01.02.2005

Spunk Seipel | rituály | en cs de

K uměleckému provozu to prostě patří: na vernisáži se lidé setkávají a získávají kontakty. Vlastní důvod akce – totiž zahájení nové výstavy a prohlídka děl – často ustupuje do pozadí. Pro většinu návštěvníků je to nudná rutina. Pořád je ale naděje, že zažijeme něco zvláštního.

O vernisáži se často hovoří jako o události. Vývoj těchto událostí ukazuje také posun ve vnímání umění. Jak říká legenda obchodu s uměním Paul Maenz, pokud měla ver- nisáž v šedesátých a sedmdesátých letech několik desítek návštěvníků, byl to úspěch. Dnes ale nikoho nepřekvapí, když přijde desetinásobné, někdy až stonásobné množství lidí.
K tomuto vývoji přispívají kromě nového ohodnocení mladých umělců i důležité změny, jež iniciovali například galeristé v Berlíně v devadesátých letech. Kunsthistorickým proslovům a povinnému jazzu je konec. Lidé si povídají u piva a DJ za mixážním pultem odbourává zábrany. Umělecké dění dodnes ovlivňují ideje galerijních legend, jakou je třeba berlínská galerie Berlin-Tokio, která v druhé polovině devadesátých let konečně proměnila vernisáže v párty.
Mnohé instituce naopak víceméně dodržují tradiční rituály, například Kunstverein Wiesbaden, ale i galerie jako je Lothringer Laden v Mnichově. Proslov zasvětí návštěvníky do vystavovaného umění, je jim představena kontaktní osoba. Vernisáž nadále slouží jako důležité místo pro uzavírání obchodů a získávání kontaktů.
Otevření výstavy bývá zřídka námětem uměleckých děl. Ano, více než deset let známe distancované obrazy Alexe Katze a slavnou instalaci Edwarda Kienholze v Berlinische Galerie. Ale dnes? Možná Tino Seghal? A dále? Za zmínku by snad mohlo stát něco od Johna Bocka, Jonathana Mense nebo Joepa van Lieflanda. Jinak se na umělecké scéně posledních desetiletí nic podstatného neobjevilo.
Možná je to tím, že kritika ovlivňuje umělecký provoz a jeho mocenské struktury spíše omezeně, a to se týká i kritických umělců. (Odhlédneme-li ovšem od takových výjimek, jakou byla snadno kritizovatelná výstava Flick-Connection z minulého roku.)
Úplně jinou pozici zaujímá Poison Idea, což je spolupráce Bandura Burwitze (*1971) a Christofa Zwienera (*1972). Dosud předvedli čtyři performance, jejichž výchozím bodem se stala vernisáž a kterými zároveň tematizovali výstavní prostor. Návštěvníci se stávají součástí jejich akcí a více či méně nedobrovolně spoluúčinkují. Umělci zároveň naplňují jejich touhu po vzrušení, po neobvyklých zážitcích, vytvářejí tlak očekávání, který obsahuje i jisté množství strachu.
Poison Idea zkoumají hranice možností, které vernisáže nabízejí, a troufají si jít do extrémů. Důležitým předpokladem jejich práce je pojetí vernisáže jako párty, kde je k dispozici hudba a pivo.
Na své první akci v květnu 2003 postavili v projekční místnosti Vysoké školy výtvarného umění v Braunschweigu menší místnost z překližky. Jednu stěnu během večera nejprve nepozorovaně, ale později stále znatelněji zezadu posouval vysokozdvižný vidlicový vozík. Po čtyřech hodinách se taneční plocha zmenšila na úzkou chodbu, v níž se nedalo vydržet. Oslava skončila, protože společnosti chyběl potřebný prostor.
O rok později, v červnu 2004, přinesli do Offspace „Elektrohaus“ v Hamburku nad bar a dýdžejský pult krabici, z níž ventilátor vyfouknul 11 000 much. Publikum znechuceně prchlo z místnosti.
Třetí akce proběhla na podzim 2004 v Kunsthalle Faust v Hannoveru. Deset rockerů, nalezených přes inzerát, vtrhlo na párty, aby v několika minutách rozmlátili všechno nacimprcampr a vyhnali návštěvníky z galerie.
Při nejnovější akci v lednu 2005 v galerii Olaf Stüber v Berlíně shromáždili pot návštěvníků v galerijním prostoru a naplnili jimi pokojovou fontánku na stole v zadní místnosti galerie, která sloužila také jako bar. I tady byli mnozí znechuceni, když viděli vlastní pot smíšený s potem ostatních návštěvníků tryskat z fontánky.
Provokací byla už sama instalace – zurčící strojek mezi oddělenými stěnami, který bylo výkladem vidět z ulice. Většina berlínských galerií tehdy sázela na snadno stravitelné, ale o to lépe prodejné umění.
Poison Idea učinili z vernisáže skutečnou událost, nejen tržiště kontaktů a názorů. Právě skrze „neprodejnost“ vlastních akcí agresivně tematizovali mechanismy uměleckého provozu. Zároveň ale stále znovu překvapují tím, jak otevřeně ukazují strukturu svých akcí. Vidlicový vysokozdvižný vozík je stejně nenápadný jako kompresor, který odsává pot a srážející se vodu z těl návštěvníků. Neskrývají, hrají s otevřenými kartami. Důležité je, že Burwitz a Zwiener naplňují podmínky událostí (events), když vytvářejí zvláštní večer, a zároveň tyto rituály násilnými prostředky ničí a ruší. Vernisáž zde není rutinním provozem, ale sama se stává tématem.




Komentáře

Článek zatím nikdo nekomentoval

Vložit nový komentář

Doporučené články

Činy, přečiny a myšlenky Perského krále Medimona Činy, přečiny a myšlenky Perského krále Medimona
V oblasti kultury již není nic, co by nebylo použito, vyždímáno, obráceno naruby a v prach. Klasickou kulturu dnes dělá „nižší vrstva“. Ve výtvarném umění jsou někdy umělci pro odlišení nazýváni výtvarníky. Ostatní umělci musí hledat v jiných vodách a bažinách, aby předvedli něco nového, jiného, ne-li dokonce ohromujícího. Musí být přízemní, všední, političtí, manažerští, krutí, hnusní nebo mimo…
No Future For Censorship No Future For Censorship
Author dreaming of a future without censorship we have never got rid of. It seems, that people don‘t care while it grows stronger again.
Top Ten českých výtvarných umělců 90. let podle časopisu Umělec Top Ten českých výtvarných umělců 90. let podle časopisu Umělec
Redakční okruh Umělce se rozhodl k vyhlášení deseti jmen umělců, kteří podle názoru jeho členů (Lenka Lindaurová, Vladan Šír, Ivan Mečl, Tomáš Pospiszyl a Karel Císař) mají zásadní význam pro českou výtvarnou scénu 90. let. Po dlouhé diskusi, na které jsme si ujasňóvali kritéria, jsme se dostali k určitým jménům, která z mnoha důvodů považujeme za důležitá pro situaci u nás i naši prezentaci…
Má kariéra v poezii aneb Jak jsem to hodil za hlavu a oblíbil si instituce Má kariéra v poezii aneb Jak jsem to hodil za hlavu a oblíbil si instituce
Amerického básnika pozvali do Bílého domu, aby jim přečetl svou kontroverzní vykradačskou poezii. Vyfintěn a připraven dělat si věci po svém dospívá ke „skandálnímu“ zjištění, že již nikomu nic nevadí a že místo narážení hlavou do obecných zdí, je lepší stavět vlastní zdi či alespoň zíďky.
ArtLeaks
27.07.2014 19:39
Kam dál?
jinde - archeologie
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje  (generace narozená kolem roku 1970)
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje (generace narozená kolem roku 1970)
Josef Jindrák
Kdo je S.d.Ch? Osoba mnoha zájmů, aktivní v několika oblastech. V literatuře, divadle, hudbě, svými komiksy a kolážemi i ve výtvarném umění. Především je to básník a dramatik. Svou povahou a rozhodnutím solitér. Jeho tvorba se neprotíná s aktuálními trendy. Vždy staví do popředí osobní výpověď, která však může mít i velmi složitou vnitřní strukturu. Je příjemné, že je to normální člověk a…
Číst více...
jinde - poezie
THC Review a zavržená minulost
THC Review a zavržená minulost
Ivan Mečl
My jsme pátá světová strana! Pítr Dragota a Viki Shock, Fragmenty geniality, květen a červen 1997 Viki vlastně přišel, aby mi ukázal kresby a koláže. Jen jako doplněk mi dal k nahlédnutí samizdatové THC Review z konce devadesátých let. Když mne zaujalo, vyděsil se a řekl, že tahle tvorba je uzavřenou kapitolou, ke které se nechce vracet. Kresby z barů, občerstvoven a hospod jsme se ihned…
Číst více...
cena
To hen kai pán / (Laureát ceny Jindřicha Chalupeckého 1998 Jiří Černický)
To hen kai pán / (Laureát ceny Jindřicha Chalupeckého 1998 Jiří Černický)
„Mluví-li se v našich dobách o umění, obvykle se mluví o jeho umístění v subjektivitě nebo objektivitě, o tom, jak vyjadřuje život, anebo o tom, jak životu pomáhá. Pomíjí se při tom, že jde o ten zvláštní druh konání v subjektivitě a ten zvláštní druh konání v objektivitě, jež je právě uměním a ničím jiným. Snad se to pokládá za příliš samozřejmé, snad za málo významné. Ale to je právě to…
Číst více...
birthing pains
Kdo se bojí mateřství?
Kdo se bojí mateřství?
Zuzana Štefková
Zmnožení definic „matky“ je zároveň místem zesíleného útlaku a potenciálního osvobození.1 Carol Stabile Psal se rok 2003 a v houštinách lesa Lapák na Kladně postávala u cesty žena v pokročilém stádiu těhotenství. V rámci výstavy Umělci v lese mohli kolemjdoucí zahlédnout záblesk jejího klenutého břicha, které v exhibicionistickém gestu odhalovala speciálně pro ně. Právě tahle performance Lenky…
Číst více...
Knihy, multimédia a umělecká díla, která by Vás mohla zajímat Vstoupit do eshopu
Fotografická kniha o znovuoživení téměř zaniklého kouzelného lesa vytvořeného roku 1939 rodinou Pivečků. Autorka zachycuje...
Více informací...
8,05 EUR
tisk na banerovou folii, 250 x 139 cm, 2011 / ze série deseti číslovaných exemlářů signovaných autorem
Více informací...
799,20 EUR
From series of rare photographs never released before year 2012. Signed and numbered Edition. Photography on 1cm high white...
Více informací...
220 EUR

Studio

Divus a jeho služby

Studio Divus navrhuje a vyvíjí již od roku 1991 ojedinělé návrhy projektů, prezentací nebo celých prezentačních cyklu všech druhů vizuálních materiálů. Realizujeme pro naše klienty kompletní řešení i jednotlivé kroky. Pro práci využíváme spojení nejmodernějších s klasickými technologiemi, což umožňuje širokou škálu řešení. Výsledkem naší práce jsou nejen produkční, tiskové a digitální projekty, od propagačního materiálu, plakátu, katalogu, knihy, přes návrhy a realizace plošné i prostorové prezentace v interiéru nebo exteriéru po digitální zpracování obrazu nebo publikování na internetu, ale realizujeme i digitální filmové projekty, včetně střihu, ozvučení, animace. Tyto technologie používáme i pro tvorbu webových stránek a interaktivních aplikací. Naší předností je ...

 

Citát dne. Vydavatel neručí za jakékoliv psychické i fyzické stavy, jenž mohou vzniknout po přečtení citátu.

Osvícení přichází vždycky pozdě.
KONTAKTY A INFORMACE PRO NÁVŠTĚVNÍKY Celé kontakty redakce

DIVUS LONDÝN
Arch 8, Resolution Way, Deptford
London SE8 4NT, Velká Británie

 

Otevřeno od středy do soboty mezi 12:00 a 18:00

 

Kancelář: +44 (0) 20 8692 5157

 

Ivan Mečl
ivan@divus.org.uk, +44 (0) 7526 902 082

 

Shop
shop@divus.org.uk, +44 (0) 20 8692 5157

DIVUS PERLA
Areál bývalé papírny, Nádražní 101
252 46 Vrané nad Vltavou, Česká republika
ivan@divus.cz, +420 602 269 888

Otevřeno od středy do neděle od 11:00 do 18:00.
Od 15.12
do 15.1. pouze na telefonickou objednávku.

 

DIVUS BERLIN
v ZWITSCHERMASCHINE
Potsdamer Str. 161, 10783 Berlin, Germany

berlin@divus.cz, +49 (0) 1512 9088 150
Otevřeno od středy do soboty od 14:00 do 19:00

 

DIVUS VÍDEŇ 
wien@divus.cz
DIVUS MEXICO CITY
mexico@divus.cz
DIVUS BARCELONA
barcelona@divus.cz
DIVUS MOSKVA & MINSK
alena@divus.cz

NOVINY Z DIVUSU DO MAILU
Divus 23.05.-17.06.2017 STU MEAD & MIKE DIANA IN PARIS