Časopis Umělec 2003/3 >> RECYKLACE NÁRODNÍCH MÝTŮ V SRBSKÉM UMĚNÍ DEVADESÁTÝCH LET Přehled všech čísel
RECYKLACE NÁRODNÍCH MÝTŮ V SRBSKÉM UMĚNÍ DEVADESÁTÝCH LET
Časopis Umělec
Ročník 2003, 3
6,50 EUR
7 USD
Zaslat tištěné číslo:
Objednat předplatné

RECYKLACE NÁRODNÍCH MÝTŮ V SRBSKÉM UMĚNÍ DEVADESÁTÝCH LET

Časopis Umělec 2003/3

01.03.2003

Zoran Erić | focus | en cs

"Vznik společenského prostoru ve FRY
Mohli bychom tvrdit, že specifický sociopolitický rámec a kontext Federální republiky Jugoslávie byl v Evropě mnoha způsoby unikátní. Způsob, jakým vznikal společenský prostor od konce osmdesátých let v bývalé Socialistické federální republice Jugoslávie a později v nových republikách, jež vznikly po jejím rozpadu, byl extrémně krutý. Brutální občanská válka a etnické konflikty radikálně tvarovaly společenský prostor těchto zemí a nová Federální republika Jugoslávie vznikala ve svébytném kontextu vzhledem k sankcím OSN, zavedeným v roce 1992 po etnických čistkách a konfliktech v Bosně.
Jedna z příčin vzniku tak drastického společenského prostoru by mohla být spatřována v nejsilnější vlně etnického nacionalismu v nedávné historii Evropy, s níž přišla také silná vlna populismu, jehož počátek a koncept vlastně vyšel z nejvyšší vědecké a kulturní instituce: ze Srbské akademie umění a věd, skrze jejich “Oficiální zprávu o současných sociálních otázkách”. Na druhou stranu sankce OSN zapříčinily totální izolaci země, kolaps oficiální komunikace se zbytkem světa a nastolení “ekonomiky destrukce” vedoucí k hospodářskému kolapsu a nejvyšší míře inflace, jaká kdy byla zaznamenána.

Znovuzrození národa
Když se zhroutil starý komunistický systém hodnot a ideologie “bratrství a jednoty”, změna soudržnosti sil uvnitř společnosti a vznik nové kolektivní identity byl nevyhnutelný. Nově vzniklá oligarchie, která se dostala v Srbsku k moci, zneužila skutečnosti, že veřejnost potřebuje novou identitu, identifikovat se s politickým nebo národním programem či s jinými cíli. V této situaci, kdy se otázka kolektivní identity zamlžila a pro mnohé občany se stala matoucí, bylo snadné poddat se přehnaně zdůrazněné národní identitě a “opětovnému zjištění”, že národní a etnická identita byla “starší” než u sousedních států. Důkaz tohoto nároku byl nalezen v bohaté národní historii, a tak proces obnovené cirkulace národních mýtů, především ze středověkého srbského impéria, začal mocně formovat názor veřejnosti ve všech médiích. Historie začala být chápána jako aktivní síla, která definuje kořeny národa, živí zásadní mýty etnických skupin a posiluje národní identitu.

Konstituční mýty
Mezi srbskými konstitučními mýty patří mýtus Kosova mezi nejzásadnější ve znovu oživených etnicko-národních mýtech a fantasmagorii a ukazuje “císaře” Lazara a jeho království Boží jako správnou cestu a rozhodnutí pro srbský národní charakter. To perfektně zapadá do mytologického, antihistorického vnímání času, kdy se čas vrací znovu a znovu v nekonečných cyklech v protikladu k obvyklému chápání lineárního plynutí času v židovsko-křesťanské civilizaci. Konečný výsledek se formoval v populistických příbězích, jako je ten Božidara Vučureviće, srbského vůdce z Trebinje: “Dokonce i mrtvé jsme vystavili, abychom je mohli ochránit, a chráníme důstojnost živých; proto není srbská historie jen učitelem života, ale také učitelem smrti. Svatý Sáva, car Lazar, Njegoš, Karađorđe… jsou stále s námi, připomínají nám, kdo jsme a čím jsme.” Mohli bychom říci, že jen zmínka o Kosovu a jeho mýtu se stala volbou a určením mýtu – stala se “mýtem o mýtu”, jak poznamenal Ivan Čolović.

Srbské umění jako nástroj oběhu národních mýtů
Restituování národních mýtů a především “všudypřítomný” mýtus Kosova hrál důležitou roli ve výtvarném umění Srbska devadesátých let. Není neobvyklé, že se jím srbský umělec nechá inspirovat, a v historii umění devatenáctého a dvacátého století najdeme mnoho příkladů mezi umělci, kteří toto téma využili: Ivan Meštrović, Paja Jovanović a Petar Lubarda jsou jen některá z mnoha proslulých jmen. Nicméně bylo třeba součinu událostí, aby vznikl dostatečně silný moment k oživení tohoto mýtu: oslava šestistého výročí kosovské bitvy u Gazimestanu v roce 1989, okamžik, kdy byl Milošević pevně “dosazen na trůn”, se nesla na vlně etnonacionalismu a populismu v Srbsku. Nepřekvapovalo, že se tato vlna vrátila, pronásledovala kulturu a “kontaminovala” ji. Společnost, ovládaná patriarchalismem, autoritativním systémem, válečným duchem, xenofobií a národním šovinismem, rozložila nejdůležitější kulturní instituce, jež začaly produkovat ideologický matrix. Velmi brzy, a především po propuknutí války v Bosně v roce 1992, se vynořil námět bitvy na kosovském poli jako mimořádně důležité téma mezi “národně uvědomělými” umělci, a dokonce byl vnímán v některých obrazech z osmdesátých let jako očekávání nového národního povstání.
Důležitější než aktuální historické téma či stylistický a umělecký jazyk byla ideologická interpretace národní “renesance”. Sdělení takových uměleckých děl, představovaných v nejvýznamnějších národních kulturních institucích (jako v Národním muzeu a v Muzeu současného umění v Bělehradě), mělo glorifikovat dějiny srbského lidu. Mohli bychom tato díla chápat jako symptomy sociální patologie prostředí, z něhož vzešla a v němž do velké míry přispívala k výše popsanému společenskému prostoru a množila nenávistné promluvy v médiích.

Klíčové osobnosti a idelogové
Můžeme si udělat stručný výběr několika důležitých okamžiků a osobností ze záplavy činů a událostí, jež přispěly k vytvoření takové kulturní scény. Jednou z prvních a nejzásadnějších byla v roce 1991 velká retrospektivní výstava v Národním muzeu Miliće od Mačve, což bylo poprvé, kdy byla výstava takového druhu věnována žijícímu umělci, jenž zde vystavil více než třista obrazů. Bylo to čistě politické prohlášení a Milić od Mačve perfektně zapadl do stereotypu romantického mýtu “velkého národního umělce”. Nejdůležitější byla jeho osobnost, jeho zjev a radikální národní orientace trvající od počátku kariéry a vrcholící záští a očerňující poezií namířenou proti Spojeným státům a “novému světovému řádu”. Poslední cyklus maleb, který vytvořil a vystavil v roce 1989, byl věnován bitvě na kosovském poli pod titulem Kosovo - první srbský práh.
Dragoš Kalajić, jehož projev má dlouhou historii, je jednou z osobností, kterou bychom mohli nazývat ideologem anti-moderně orientovaných, národně aktivních malířů; je to člověk věrný kultu jedinečného uměleckého génia a originálního uměleckého vyjádření, jenž svou inspiraci nalézá v regionálním kontextu. Kalajić byl umělcem, plodným spisovatelem a mediální hvězdou; měl vlastní televizní show o umění a kultuře, ale také o “degeneraci západní civilizace”. Jako člen výboru MCA Bělehrad představil Kalajić vrchol své práce na výstavě s názvem Balkan Origins in Serbian Twentieth Century Painting (Balkánský původ srbského umění dvacátého století), jež se konala v létě roku 1994 na Bělehradském letním festivalu, toho roku přejmenovaném na První setkání duchovně spřízněných křesťanů Východu (The First Meeting of the Spiritually Close Eastern-Christian Peoples).
Další důležitou postavou byl Dragan Malešević Tapi, jenž byl častým hostem mnoha televizních show, v nichž vystupovali jasnovidci. Jeho témata zahrnovala okultismus, ezoterické vědy, mysticismus, svobodné zednářství, různé typy kultů a Tapi byl v těchto oblastech považován za “odborníka”. Veřejně prohlašoval, že je reinkarnací jednoho slavného holandského malíře ze sedmnáctého století, a nikdy neskrýval svou podezřelou minulost a vztahy se srbskými “ostrými hochy”. V jeho veřejných vystoupeních se odrážely všechny “ctnosti”, jež veřejnost v patologické společnosti chtěla vidět a od této “celebrity” očekávala. Byl také z umělců nejznámější a na konci devadesátých let dokonce vedl televizní školu pro malíře.
Vědomí umělců o roli médií v sebepropagaci bylo důležitým aspektem v úsilí vnutit se veřejnosti jako praví srbští géniové – a všichni se této možnosti chopili, na rozdíl od umělců z “nedobrovolné alternativní” scény, kteří svou strategii “odporu” proti dominantní ideologii manifestovali odchodem z veřejné a mediální sféry a angažováním se ve strategii známé jako aktivní escapismus.

Stejný motiv nahlížený jiným pohledem
Z této jiné pozice se vynořily příklady uměleckých technik, které užívaly stejný motiv, ale záměrem zde bylo uvolnit pevné sevření mytologického dědictví novým nalezením kontextu a jeho novým přečtením. Například díla Predraga Noškoviće, Čedomira Vasiće a Ivany Jakšić obsahovala konceptuální přístup s odlišným programem. Umělci různých generací a uměleckého původu, kteří se nezapojili do hlavní ideologické struktury, reflektovali, tematizovali a dekonstruovali vyrobenou a recyklovanou národní mytologii.

Predag Nešković, jehož kariéra začala v šedesátých letech příklonem k nové figurativní malbě, si ve svých sériích obrazů pohrával s aspekty kýče v tradičním umění a folklóru a jeho práce se podobala estetice vyšívané krajky. Představil v nich mnohé vztahy historických motivů stejně tak jako popkultury. Čedomir Vasić, jeden z prvních umělců generace osmdesátých let, který pracoval s videem a videoinstalacemi, používal interaktivitu jako metodu, jak divákům umožnit vytisknout a množit slavné téma kosovské dívky, která se stará o zraněné po bitvě. Vasić si pohrál s digitálními médii, aby tento motiv vymazal ze slavné malby Uroše Prediće z roku 1919 a ponechal holou krajinu Kosova jako prázdný příznak, do něhož člověk může aplikovat své fantazie a vpisovat mytické vyprávění. A konečně, mladá umělkyně Ivana Jakšić použila postavu národního hrdiny Kraleviče Marka v sérii obrazů rozdělených do segmentů mřížky. Představila jej, jako by byl hercem ve videohře ve stylu Packmana. Malířská struktura připomíná pixelový obraz na monitoru, do něhož tato malířka vkládá nedávné ironické interpretace a dekonstrukce srbských národních mýtů.
"




Komentáře

Článek zatím nikdo nekomentoval

Vložit nový komentář

Doporučené články

Le Dernier Cri  a černý penis v Marseille Le Dernier Cri a černý penis v Marseille
To člověk neustále poslouchá, že by s ním chtěl někdo něco společně udělat, uspořádat, zorganizovat ale, že… sakra, co vlastně... nám se to, co děláte, tak líbí, ale u nás by to mohlo někoho naštvat. Je sice pravda, že občas z nějaké té instituce nebo institutu někoho vyhodí, protože uspořádal něco s Divusem, ale když oni byli vlastně hrozně sebedestruktivní… Vlastně potřebovali trpět a jen si…
Obsah 2016/1 Obsah 2016/1
Obsah nového čísla.
No Future For Censorship No Future For Censorship
Author dreaming of a future without censorship we have never got rid of. It seems, that people don‘t care while it grows stronger again.
MIKROB MIKROB
"Sto třicet kilo tuku, svalů, mozku a čisté síly na současné srbské umělecké scéně soustředěných do 175 cm vysokého, 44 let starého těla. Jeho majitel je známý pod množstvím jmen, včetně pojmenování Bambus, Mexikán, Ženich, Sráč, ale nejčastěji je známý jako hrdina všech ztroskotanců, bojovník za práva bezdomovců, lidový umělec, bavič maloměšťáků, domácí anarchista, sběratel desek, milovník…
04.02.2020 10:17
Kam dál?
jinde - archeologie
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje  (generace narozená kolem roku 1970)
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje (generace narozená kolem roku 1970)
Josef Jindrák
Kdo je S.d.Ch? Osoba mnoha zájmů, aktivní v několika oblastech. V literatuře, divadle, hudbě, svými komiksy a kolážemi i ve výtvarném umění. Především je to básník a dramatik. Svou povahou a rozhodnutím solitér. Jeho tvorba se neprotíná s aktuálními trendy. Vždy staví do popředí osobní výpověď, která však může mít i velmi složitou vnitřní strukturu. Je příjemné, že je to normální člověk a…
Číst více...
jinde - poezie
THC Review a zavržená minulost
THC Review a zavržená minulost
Ivan Mečl
My jsme pátá světová strana! Pítr Dragota a Viki Shock, Fragmenty geniality, květen a červen 1997 Viki vlastně přišel, aby mi ukázal kresby a koláže. Jen jako doplněk mi dal k nahlédnutí samizdatové THC Review z konce devadesátých let. Když mne zaujalo, vyděsil se a řekl, že tahle tvorba je uzavřenou kapitolou, ke které se nechce vracet. Kresby z barů, občerstvoven a hospod jsme se ihned…
Číst více...
cena
To hen kai pán / (Laureát ceny Jindřicha Chalupeckého 1998 Jiří Černický)
To hen kai pán / (Laureát ceny Jindřicha Chalupeckého 1998 Jiří Černický)
„Mluví-li se v našich dobách o umění, obvykle se mluví o jeho umístění v subjektivitě nebo objektivitě, o tom, jak vyjadřuje život, anebo o tom, jak životu pomáhá. Pomíjí se při tom, že jde o ten zvláštní druh konání v subjektivitě a ten zvláštní druh konání v objektivitě, jež je právě uměním a ničím jiným. Snad se to pokládá za příliš samozřejmé, snad za málo významné. Ale to je právě to…
Číst více...
birthing pains
Kdo se bojí mateřství?
Kdo se bojí mateřství?
Zuzana Štefková
Zmnožení definic „matky“ je zároveň místem zesíleného útlaku a potenciálního osvobození.1 Carol Stabile Psal se rok 2003 a v houštinách lesa Lapák na Kladně postávala u cesty žena v pokročilém stádiu těhotenství. V rámci výstavy Umělci v lese mohli kolemjdoucí zahlédnout záblesk jejího klenutého břicha, které v exhibicionistickém gestu odhalovala speciálně pro ně. Právě tahle performance Lenky…
Číst více...
Knihy, multimédia a umělecká díla, která by Vás mohla zajímat Vstoupit do eshopu
Malý průvodce rozsáhlým fotografickým dílem o kterém Tomáš Pospiszyl píše: “Způsob, kterým všední okamžiky zachycuje, nám může...
Více informací...
8,05 EUR
9 USD
The Gun, sketch - inkwash, 2011, 33 x 25 cm
Více informací...
460 EUR
518 USD
"Thanatopolis" limited Collection for London Show.
Více informací...
39 EUR
44 USD
1995, 35 x 42.5 cm, Pen & Ink Drawing
Více informací...
669,60 EUR
753 USD

Studio

Divus a jeho služby

Studio Divus navrhuje a vyvíjí již od roku 1991 ojedinělé návrhy projektů, prezentací nebo celých prezentačních cyklu všech druhů vizuálních materiálů. Realizujeme pro naše klienty kompletní řešení i jednotlivé kroky. Pro práci využíváme spojení nejmodernějších s klasickými technologiemi, což umožňuje širokou škálu řešení. Výsledkem naší práce jsou nejen produkční, tiskové a digitální projekty, od propagačního materiálu, plakátu, katalogu, knihy, přes návrhy a realizace plošné i prostorové prezentace v interiéru nebo exteriéru po digitální zpracování obrazu nebo publikování na internetu, ale realizujeme i digitální filmové projekty, včetně střihu, ozvučení, animace. Tyto technologie používáme i pro tvorbu webových stránek a interaktivních aplikací. Naší předností je ...

 

Citát dne. Vydavatel neručí za jakékoliv psychické i fyzické stavy, jenž mohou vzniknout po přečtení citátu.

Osvícení přichází vždycky pozdě.
KONTAKTY A INFORMACE PRO NÁVŠTĚVNÍKY Celé kontakty redakce

DIVUS LONDON

 

SKLAD
Arch 8, Resolution Way, Deptford

London SE8 4NT, Spojené Království
Otevřeno na objednávku.

 

KANCELÁŘ
7 West Street, Hastings
East Sussex, TN34 3AN
, Spojené Království
Open on appointment
 

Ivan Mečl
ivan@divus.org.uk, +44 (0) 7526 902 082

DIVUS
NOVA PERLA
Kyjov 37, 407 47 Krásná Lípa
Česká Republika

divus@divus.cz
420 222 264 830, +420 602 269 888

Otevřeno denně od 10:00 do 18:00
a na objednávku.

 

DIVUS BERLIN
Potsdamer Str. 161, 10783 Berlin, Germany

berlin@divus.cz, +49 (0) 1512 9088 150
Otevřeno na objednávku.

 

DIVUS VÍDEŇ 
wien@divus.cz
DIVUS MEXICO CITY
mexico@divus.cz
DIVUS BARCELONA
barcelona@divus.cz
DIVUS MOSKVA & MINSK
alena@divus.cz

NOVINY Z DIVUSU DO MAILU
Divus 23.05.-17.06.2017 STU MEAD & MIKE DIANA IN PARIS