Časopis Umělec 2008/2 >> Punks not dead Přehled všech čísel
Punks not dead
Časopis Umělec
Ročník 2008, 2
6,50 EUR
Zaslat tištěné číslo:
Objednat předplatné

Punks not dead

Časopis Umělec 2008/2

01.02.2008

Tony Ozuna | review | en cs de es

Punk. No One is Innocent. Art – Style – Revolt
Kunsthalle Wien, 16. května – 7. září 2008



Ve východní Evropě, a vlastně v kterékoliv neanglicky mluvící zemi mohou punkeři hrdě psát „Punks Not Dead“ bez patřičného apostrofu za „k“. Touto pravopisnou chybou dostává slogan na kožených bundách, tričkách a zdech posetých graffiti dadaistickou přitažlivost.
Výstava s názvem „No One is Innocent. Art – Style – Revolt“ ve vídeňské Kunsthalle věnující se původnímu duchu a myšlenkám punkrockové scény tuto skutečnost dokládá. Kurátor Thomas Mießgang představuje umění punkových hudebníků a známějších umělců, které se zrodilo na třech hlavních punkových scénách: v Londýně (polovina 70. let), v New Yorku (druhá polovina 70. let) a v Berlíně (první polovina 80. let).
Cílem punku v té nejčistší podobě bylo šokovat a ohromit drsností, ovšem ve svém vlastním stylu. Punkeři chodili oblečení v sexy síťovaných punčocháčích se zavíracími špendlíky v cárech oblečení (ne v kůži) a s extravagantně vyčesanými účesy z peroxidově bílých vlasů, kterými divoce máchali. Pro punk je zároveň typická neprofesionalita – interpreti, kteří jsou zároveň autory, netrefí tón ani rytmus, hrají s překotnou rychlostí a lítají po pódiu jako smyslů zbavení. Podobně vypadá i vřískající a tančící publikum. Dokonce se objevují i punkeři na poloviční úvazek bouřící se proti své profesi nebo nedostatku kariérních příležitostí. Nutno dodat, že pouze o víkendech.
Punk se soustředil především na hudbu, ale výstava nechává tento aspekt v pozadí a zdůrazňuje asociaci punku s negací nebo jej vystihuje „jako dveře vnímání, skrze něž se vstupuje do říše zašifrovaných zpráv: jako signál k produkci hluku“.
Proto se hudba line pouze z pozadí nebo ji, což je nejhorší, nesmyslně ztlumenou posloucháte přes sluchátka, zatímco konfrontaci s publikem (ne)má zajistit vizuální tvorba umělců jako Vito Acconci, Martin Kippenberger, Robert Mapplethorpe, David Wojnarovicz a více než 20 dalších tvůrců a uměleckých skupin nebo uskupení.
Nejpůsobivější je vizuální umění méně známých umělců a zejména žen, které také nejblíže vyjadřuje postoje, sílu a zuřivost punkové hudby. Stojící nahá Lynda Benglis oblečená pouze do slunečních brýlí ve stylu New Wave drží obrovský ztopořený umělý penis, který má zastrčený do vagíny. V roce 1976 použila tento obraz pro celostránkovou reklamu v Artforu, čímž vyvolala nejen redakční spor o tom, co je „vulgarita“, ale urazila také americké feministické hnutí (to vše jedinou provokativní akcí).
Od umělce Genesis P-Orridge je tu k vidění Tampax Romana (1976), drobná napodobenina Venuše z Milétu s použitými tampóny. Více vrušující jsou scény z jeho vystoupení s Cosey Fanni Tutti, která v nich vystupuje jako nahá modelka, zatímco vedle ní běží fotografická dokumentace její práce pro pornočasopisy. Britská skupina Throbbing Gristle, na jejímž vzniku se P-Orridge a Cosey Fanni Tutti podíleli, se etablovala roku 1976 při performanci na zahajovací party „Prostitution COUM Transmissions“ v londýnském Institutu současného umění (ICA). Motto skupiny znělo „budoucnost hudby patří nehudebníkům“.
Toto heslo si nejvíce vzala k srdci newyorská nehudebnice Ann Magnuson. Její video Made for TV patnáct minut uráží dobovou televizní tvorbu mizivé úrovně a přehrává po zlomcích vteřin sled klipů a scén z programů z počátků kabelové éry, kdy v televizi běžel oblbující mišmaš evangelizačních výzev, hororů, porna, válečných scén, zpravodajských přenosů, komedií a seriálů. Surfování televizními pořady znázorňující opojení proudem vzpomínek zpestřuje sama Magnusonová v různých parukách a převlecích. Její pozdější spolupráce s Kramerem pro skupinu Bongwater bohužel není ve výstavě zahrnuta – což je však pochopitelné, protože se jednalo nefalšovaný rock.
Newyorská punková zpěvačka Lydia Lunch hraje hlavní roli ve filmu Richarda Kerna Fingered promítaném v zastrčeném rohu místnosti se vstupem pouze pro dospělé. Lunch představuje šlapku, punkrockerku, která se svým přítelem, machistickým hipíkovským prasákem, brázdí prázdné ulice a svahy Los Angeles. Opovrhuje jím, ale během filmu si to opakovaně tvrdě rozdávají. Scéna, kdy se oba pokusí znásilnit mladší dívku, kterou vezmou na stopu, se pro surové vylíčení sexuální brutality stala milníkem punkového umění.
Německý hold skupině Throbbing Gristle vzdávají intenzivním hlukem vytvářeným pomocí starého železa Einstürzende Neubauten, pandán zvukům techno-punkovější berlínské scény tvoří tvrdé multimediální umění od seskupení Berlin Super 80. Z tohoto prostředí pochází Endart, další multimediální sestava, která připouští, že její práce spočívá spíše než v tvorbě nového umění (nových obrazů či ikonografie) ve vytváření nového přístupu k umění.
V knize vzpomínkových esejů o losangeleské punkové scéně (mimochodem předchůdci berlínské scény s umělci jako Richard Pettibone nebo skupinami jako Savage Republic, X, Black Flag nebo Fear) a o umění počátku osmdesátých let poznamenává spoluautorka Kristine McKenna: „Je uklidňující si uvědomit, že v jakékoliv době se někde nachází skupina lidí, která společnosti ukazuje zaťaté pěsti a křičí fuck you!. Data, místa i viníci se mohou měnit, ale tento postoj stále pálí, pronikavě a neměnně.“
Nebudeme si nic nalhávat. Punk ve své původní podobě je mrtev, protože se zaprodal – v Londýně, New Yorku, Los Angeles, Berlíně i jinde. Výstava „Punk. No One is Innocent. Art – Style – Revolt“ se nesnaží přivést punk opět k životu ani mu uspořádat důstojný pohřeb, ale zachovat prvotní zapálení bělošské mládeže pro vzpouru „pronikavé a neměnné“ se vším tím hlukem a ohromující podívanou okolo.








Komentáře

Článek zatím nikdo nekomentoval

Vložit nový komentář

Doporučené články

V rauši mediálního Déjà-vu / Poznámky k obrazové strategii Olivera Pietsche V rauši mediálního Déjà-vu / Poznámky k obrazové strategii Olivera Pietsche
Goff & Rosenthal, Berlin, 18.11. – 30.12.2006 Co je droga a co není, je ve společnosti stále znovu probíráno, stejně jako vztah k nim. Se kterou drogou umí společnost zacházet a se kterou ne, a jak o nich lze vyprávět ve filmu – zda jako o osobním či kolektivním zážitku – či jen jako o zločinu, to ukazuje berlínský videoumělec Oliver Pietsch ve svém pětačtyřicetiminutovém filmu z roku 2005 The…
Magda Tóthová Magda Tóthová
Práce Magdy Tóthové zpracovávají moderní utopie, sociální projekty a jejich ztroskotání s pomocí výpůjček z pohádek, bájí a science fiction. Probírají osobní i společenské otázky nebo témata soukromého a politického rázu. Personifikace je dominantním stylovým prostředkem všudypřítomné společenské kritiky a hlavní metodou užívání normotvorných prvků. Například v práci „The Decision” („Rozhodnutí“)…
MIKROB MIKROB
"Sto třicet kilo tuku, svalů, mozku a čisté síly na současné srbské umělecké scéně soustředěných do 175 cm vysokého, 44 let starého těla. Jeho majitel je známý pod množstvím jmen, včetně pojmenování Bambus, Mexikán, Ženich, Sráč, ale nejčastěji je známý jako hrdina všech ztroskotanců, bojovník za práva bezdomovců, lidový umělec, bavič maloměšťáků, domácí anarchista, sběratel desek, milovník…
Zkažený / Rozhovor s Jimem Hollandsem Zkažený / Rozhovor s Jimem Hollandsem
„Musíš člověku třikrát potřást rukou a přitom mu upřeně hledět do očí. To je způsob, jak si s jistotou zapamatovat jméno. Takhle jsem si postupně pamatoval jménem pět tisíc lidí, kteří kdy přišli do Horse Hospital radil mi naposledy Jim Hollands, autor experimentálních filmů, hudebník a kurátor. Dětství prožil v těžké sociální situaci a často žil na ulici. Živil se také jako dětský prostitut a…
04.02.2020 10:17
Kam dál?
jinde - archeologie
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje  (generace narozená kolem roku 1970)
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje (generace narozená kolem roku 1970)
Josef Jindrák
Kdo je S.d.Ch? Osoba mnoha zájmů, aktivní v několika oblastech. V literatuře, divadle, hudbě, svými komiksy a kolážemi i ve výtvarném umění. Především je to básník a dramatik. Svou povahou a rozhodnutím solitér. Jeho tvorba se neprotíná s aktuálními trendy. Vždy staví do popředí osobní výpověď, která však může mít i velmi složitou vnitřní strukturu. Je příjemné, že je to normální člověk a…
Číst více...
jinde - poezie
THC Review a zavržená minulost
THC Review a zavržená minulost
Ivan Mečl
My jsme pátá světová strana! Pítr Dragota a Viki Shock, Fragmenty geniality, květen a červen 1997 Viki vlastně přišel, aby mi ukázal kresby a koláže. Jen jako doplněk mi dal k nahlédnutí samizdatové THC Review z konce devadesátých let. Když mne zaujalo, vyděsil se a řekl, že tahle tvorba je uzavřenou kapitolou, ke které se nechce vracet. Kresby z barů, občerstvoven a hospod jsme se ihned…
Číst více...
cena
To hen kai pán / (Laureát ceny Jindřicha Chalupeckého 1998 Jiří Černický)
To hen kai pán / (Laureát ceny Jindřicha Chalupeckého 1998 Jiří Černický)
„Mluví-li se v našich dobách o umění, obvykle se mluví o jeho umístění v subjektivitě nebo objektivitě, o tom, jak vyjadřuje život, anebo o tom, jak životu pomáhá. Pomíjí se při tom, že jde o ten zvláštní druh konání v subjektivitě a ten zvláštní druh konání v objektivitě, jež je právě uměním a ničím jiným. Snad se to pokládá za příliš samozřejmé, snad za málo významné. Ale to je právě to…
Číst více...
birthing pains
Kdo se bojí mateřství?
Kdo se bojí mateřství?
Zuzana Štefková
Zmnožení definic „matky“ je zároveň místem zesíleného útlaku a potenciálního osvobození.1 Carol Stabile Psal se rok 2003 a v houštinách lesa Lapák na Kladně postávala u cesty žena v pokročilém stádiu těhotenství. V rámci výstavy Umělci v lese mohli kolemjdoucí zahlédnout záblesk jejího klenutého břicha, které v exhibicionistickém gestu odhalovala speciálně pro ně. Právě tahle performance Lenky…
Číst více...
Knihy, multimédia a umělecká díla, která by Vás mohla zajímat Vstoupit do eshopu
2001, 27.9 x 35.5 cm, Painting on Canvas
Více informací...
555,60 EUR
Originální novodobý komiks, jehož autorem je známý ilustrátor týdeníku Respekt, Pavel Reisenauer, dal zabrat mnohým jeho...
Více informací...
20 EUR
1999, 43.5 x 35.5cm, Pen & Ink Drawing
Více informací...
1 116 EUR
Posedlost kresbou Romana Prahla aneb Počátky Akademie umění v Praze, 1800 - 1835 je knižní projekt jako vyvrcholení studie...
Více informací...
10 EUR

Studio

Divus a jeho služby

Studio Divus navrhuje a vyvíjí již od roku 1991 ojedinělé návrhy projektů, prezentací nebo celých prezentačních cyklu všech druhů vizuálních materiálů. Realizujeme pro naše klienty kompletní řešení i jednotlivé kroky. Pro práci využíváme spojení nejmodernějších s klasickými technologiemi, což umožňuje širokou škálu řešení. Výsledkem naší práce jsou nejen produkční, tiskové a digitální projekty, od propagačního materiálu, plakátu, katalogu, knihy, přes návrhy a realizace plošné i prostorové prezentace v interiéru nebo exteriéru po digitální zpracování obrazu nebo publikování na internetu, ale realizujeme i digitální filmové projekty, včetně střihu, ozvučení, animace. Tyto technologie používáme i pro tvorbu webových stránek a interaktivních aplikací. Naší předností je ...

 

Citát dne. Vydavatel neručí za jakékoliv psychické i fyzické stavy, jenž mohou vzniknout po přečtení citátu.

Osvícení přichází vždycky pozdě.
KONTAKTY A INFORMACE PRO NÁVŠTĚVNÍKY Celé kontakty redakce

DIVUS LONDON

 

SKLAD
Arch 8, Resolution Way, Deptford

London SE8 4NT, Spojené Království
Otevřeno na objednávku.

 

KANCELÁŘ
7 West Street, Hastings
East Sussex, TN34 3AN
, Spojené Království
Open on appointment
 

Ivan Mečl
ivan@divus.org.uk, +44 (0) 7526 902 082

DIVUS
NOVA PERLA
Kyjov 37, 407 47 Krásná Lípa
Česká Republika

divus@divus.cz
420 222 264 830, +420 602 269 888

Otevřeno denně od 10:00 do 18:00
a na objednávku.

 

DIVUS BERLIN
Potsdamer Str. 161, 10783 Berlin, Germany

berlin@divus.cz, +49 (0) 1512 9088 150
Otevřeno na objednávku.

 

DIVUS VÍDEŇ 
wien@divus.cz
DIVUS MEXICO CITY
mexico@divus.cz
DIVUS BARCELONA
barcelona@divus.cz
DIVUS MOSKVA & MINSK
alena@divus.cz

NOVINY Z DIVUSU DO MAILU
Divus 23.05.-17.06.2017 STU MEAD & MIKE DIANA IN PARIS