Časopis Umělec 2004/1 >> Oh baby you’re not bad at all — komerční rumunské videoklipy Přehled všech čísel
Oh baby you’re not bad at all — komerční rumunské videoklipy
Časopis Umělec
Ročník 2004, 1
6,50 EUR
Zaslat tištěné číslo:
Objednat předplatné

Oh baby you’re not bad at all — komerční rumunské videoklipy

Časopis Umělec 2004/1

01.01.2004

Matei Bejenaru | videoklipy | en cs

Před deseti lety, v průběhu fotbalového mistrovství světa v Americe, kdy bulharské a rumunské týmy vítězily v jednom zápase za druhým, byla euforie miliónů diváků doma neuvěřitelná. Vítězství Bulharska nad Německem ve čtvrtfinále pomohlo Bulharům zapomenout, že superhvězda Hristo Stoicikov, který hrál za FC Barcelona, mluvil při rozhovoru pro bulharská média španělsky. Hráči, kteří porazili Němce, se přes noc stali národními symboly a fotografie bulharského fotbalového týmu se stala logem společnosti Balkan Air a zničehonic se objevila ve výkladech cestovních kanceláří po celé Evropě.
Vítězství Rumunska nad Argentinou ve finálové osmičce spustilo obrovskou vlnu spontánní radosti ve všech městech země. Člověk si jen těžko může představit rozčílení ze zlomyslných poznámek korespondenta známých fran- couzských sportovních novin L’Equipe, který nazval rumunské hráče „les gitans roumains„ (rumunští Cikáni ). V létě roku 1994 bylo na tribuně rumunského parlamentu zdůrazněno, že to je urážka všech Rumunů. O čtyři roky později, na světovém šampionátu ve Francii, se naši hráči rozhodli, že ukáží Francouzům, že na jejich „komplimenty“ nezapomněli – poté, co prošli do vyřazovací skupiny, nabarvili si vlasy na žluto. I když jim tato „proměna“ nepřinesla štěstí („noví Švédové“ prohráli hned další zápas a vypadli ze soutěže), založila módní trend mezi teenagery z rumunských dělnických čtvrtí. Od té doby děti s černým obočím a blonďatými vlasy, odbarvenými tou nejlevnější chemií, na- podobovali chování svých hrdinů ze světa fotbalu. Byli uhranutí „mýtem“ rumunského hráče, muže, který se narodil v chudé čtvrti, šel hrát za Real Madrid či Chelsea a dnes vydělává milióny dolarů ročně.
V následujících letech se mnohé změnilo. Nová TV show a nové hvězdy nahradily staré trendy a reklamy začaly ubíjet diváky luxusně zabaleným regionálním folklórem. A později přišel rumunský hudební průmysl. Dnes v zemi existuje několik málo hudebních společností a několik specializovaných televizních stanic (MTV–Romania a Atomic TV), jež neustále bojují o to, komu se podaří lépe naplnit potřeby rumunského diváka. Je-li hlavním modelem programové dramaturgie u MTV-Romania spolupráce se stejnojmennou mezinárodní stanicí a vysílání se skládá povětšinou ze zahraniční hudby, pak se Atomic TV specializuje na domácí produkci. To ji vede k přijímání kompromisů nutných k udržení nevzdělaného publika. Není náhodou, že stanice během pořadů zařazuje na obrazovku divácké SMS zprávy (zkurvená, zkurvená… zasraná prostituce…).
Pro napsání tohoto článku jsem shromažďoval informace sledováním vysílání programu Atomic TV po dobu jednoho týdne. Vybral jsem si několik videoklipů, které jsou důležité pro analýzu zrcadlení společenských problémů rumunské společnosti v oblasti pop-kultury a především v hudebních klipech.

Sladký život na venkově
Fara zahar (Bez cukru) je hiphopová kapela, která s dávkou černého humoru zpívá (hovoří) o rumunském venkovském životě. Koně, krávy, vozy, ovce, staré ženy, které znásilní jejich synovci, alkoholici, chudoba, špinavý zapadákov, černobílé televize ze sedmdesátých let, souboje noži a sekerami, to je „ arzenál“, který ve videích těchto mladých mužů z Moldávie, nejchudší a nejperifernější části Rumunska, vidíme. Jejich hudba vypovídá, ať již vědomě či ne, o archaickém venkovském životě v Rumunsku a o problémech rumunské společnosti při procesu modernizace a emancipace vesnic a městeček. V těchto soběstačných a tradicionalistických oblastech, zahrnujících polovinu rumunského území a čtyřicet pět procent veškeré populace, je hlavním zajištěním obživy ze- mědělství, přičemž z ekonomického hlediska jde o naprosto nedostatečnou formu farmaření. Jeden známý ze Švédska mi jednou řekl, že v západních společnostech jsou nejdůležitějším kapi- tálem lidé, ale v postkomunistických společnostech nejsou lidé a jejich mentalita nic jiného než potíž (čím více lidí, tím více problémů k řešení). A Rumunsko musí emancipovat polovinu své populace, což není snadný úkol.

Od undergroundového reggae k vyššímu stupni romské hudby

„Můžeš být bílý nebo černý,
můžeš být Rumun nebo Cikán,
svět musí pochopit,
že všichni máme stejnou krev… Oooooh!“

S tím, co Pacha Man, Dru Klein a Mo’Weed zpívají v rytmu reggae, nelze než souhlasit. Video, natočené v chudých okrajových částech Bukureště, ukazuje bosé děti, jak hrají fotbal na hromadě odpadků, smířené s prostředím i chudobou. Hudebníci, kteří přijali vizáž Boba Marleyho, zpívají – v přestávce mezi dvěma chody grilovaných jídel a masovými rolkami – o harmonii a rovnosti mezi lidmi a připomínají nám existenci Romů. Tato etnická skupina je největší menšinou v Rumunsku (neoficiální statistiky říkají, že jsou zde přes dva milióny Romů, přibližně deset procent populace) a její integrace, včetně exportu romských dětí přes adopce, je závažnou společenskou otázkou, kterou musí rumunská vláda v následujících letech vyřešit.
Zmiňme se konkrétně o dvou v Rumunsku slavných Cikánech: Adrian Copilu‘ Minune (Adrian zázračné dítě) a Vali Vijelie (Vali bouřlivý muž). Oba zbohatli zpíváním manele, což je typ tradiční cikánské hudby adaptovaný na městský folklór. Zpěváci musí být ve výborném fyzickém stavu, aby byli schopni unést tíhu zlatých náramků, hodinek, řetězů a dalších přívěšků, jež zdobí jejich těla. Elektronické varhany nyní nahradily klasický dulcimer, na nějž hrávali jejich dědečkové; texty jsou prosté a mluví o moci, lásce na první pohled, o penězích a drahotě. Jejich hudba je kýč a odráží „emancipaci“ a urbanizaci Cikánů. Svým duněním z nesčetného množství klubů a restaurací otrávila mysl miliónů Rumunů. Poptávka po jejich kazetách a CD je ovšem velká a Atomic TV podporuje vysílání jejich videoklipů se všudypřítomnými břišními tanečnicemi.

Zlobivé sexy holky, gangsteři
a balkánský hip hop

Striptýzové tanečnice bukurešťských nočních klubů mají dobré kontakty a často se objevují „natřásajíce zadečkem“ ve videoklipech hochů z chudých čtvrtí, z nichž se přes noc stali hiphopoví hudebníci. Za komunismu se Rumunsko stalo „zemí státem dotované bytové výstavby“, při níž došlo ke stěhování rolníků do měst a jejich proměně v dělníky. Z frustrace vznikla obrovská sociální polarizace posledního desetiletí a paralelní rozšíření korupce zvýšilo nenávist vůči veřejným osobám (v Rumunsku je korupce policejních sil nebezpečnou realitou). A politici se stali oblíbeným terčem nejúspěšnějších rumunských hip hopových formací: BUG Mafia a The Parasites. Čtrnáct let po pádu komunismu nejsou sociální problémy dělnických čtvrtí zdaleka vyřešeny. Vysoká nezaměstnanost a chybějící vyhlídky do budoucnosti přinutily mladé lidi pracovat či krást v zahraničí. Na požádání si dnes lze od dobře organizovaných zdrojů pořídit foťák nebo videokameru ukradenou v Německu či ve Francii za zlomek maloobchodní ceny.

„Kradeš za hranicema, všechno, co můžeš,
a pak seš teprv borec,
ne, nejsi vůbec špatný člověk.“

To jsou „výmluvná“ slova písně kapely Sexxy. Tvoří ji dvě dívky, jež se obarvily na blond, aby uspokojily chutě pasáků, pašeráků, zlodějů v Německu a mnoha teenagerů z malých čtvrtí. Obě jsou sexy a zlobivé. A společně s Fizzem – gigolem rumunského hip hopu – nám ukazují, jak rychle může člověk utratit peníze, které vydělal předešlou noc.
V poslední době se vizuální pop-kultura Rumunska stala „zrcadlem“ měnící se společnosti, společnosti, která byla naprosto zničena během období Ceausescovy komunistické diktatury. Více než třetina rumunské populace byla během ní vystěhována z venkova. Mnozí jsou dnes nezaměstnaní a před Rumuny to klade velký úkol, jestliže si v roce 2007 přejí vstoupit do EU. Děti jsou diváky videoklipů a nedostatečné vzdělání má vliv na hodnocení jejich úrovně. Přitom tyto nízkorozpočtové filmy natáčejí filmoví profesionálové.
Když je sleduji, myslím na všechny ty mladé režiséry a absolventy Divadelní a filmové akademie v Bukurešti, kteří pracují v hudebních společnostech a čekají na lepší dny, na inteligentnější a – proč ne – bohatší diváky…




Komentáře

Článek zatím nikdo nekomentoval

Vložit nový komentář

Doporučené články

MIKROB MIKROB
"Sto třicet kilo tuku, svalů, mozku a čisté síly na současné srbské umělecké scéně soustředěných do 175 cm vysokého, 44 let starého těla. Jeho majitel je známý pod množstvím jmen, včetně pojmenování Bambus, Mexikán, Ženich, Sráč, ale nejčastěji je známý jako hrdina všech ztroskotanců, bojovník za práva bezdomovců, lidový umělec, bavič maloměšťáků, domácí anarchista, sběratel desek, milovník…
Nevydařená koprodukce Nevydařená koprodukce
Když se dobře zorientujete, zjistíte, že každý měsíc a možná každý týden máte šanci získat na svůj kulturní projekt peníze. Úspěšní žadatelé mají peněz dost, průměrní tolik, aby dali pokoj a neúspěšné drží v šachu ta šance. Naprosto přirozeně tedy vznikly agentury jen za účelem žádání a chytré přerozdělování těchto fondů a také aktivity, které by bez možnosti finanční odměny neměly dostatek…
Zkažený / Rozhovor s Jimem Hollandsem Zkažený / Rozhovor s Jimem Hollandsem
„Musíš člověku třikrát potřást rukou a přitom mu upřeně hledět do očí. To je způsob, jak si s jistotou zapamatovat jméno. Takhle jsem si postupně pamatoval jménem pět tisíc lidí, kteří kdy přišli do Horse Hospital radil mi naposledy Jim Hollands, autor experimentálních filmů, hudebník a kurátor. Dětství prožil v těžké sociální situaci a často žil na ulici. Živil se také jako dětský prostitut a…
Má kariéra v poezii aneb Jak jsem to hodil za hlavu a oblíbil si instituce Má kariéra v poezii aneb Jak jsem to hodil za hlavu a oblíbil si instituce
Amerického básnika pozvali do Bílého domu, aby jim přečetl svou kontroverzní vykradačskou poezii. Vyfintěn a připraven dělat si věci po svém dospívá ke „skandálnímu“ zjištění, že již nikomu nic nevadí a že místo narážení hlavou do obecných zdí, je lepší stavět vlastní zdi či alespoň zíďky.
ArtLeaks
27.07.2014 19:39
Kam dál?
jinde - archeologie
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje  (generace narozená kolem roku 1970)
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje (generace narozená kolem roku 1970)
Josef Jindrák
Kdo je S.d.Ch? Osoba mnoha zájmů, aktivní v několika oblastech. V literatuře, divadle, hudbě, svými komiksy a kolážemi i ve výtvarném umění. Především je to básník a dramatik. Svou povahou a rozhodnutím solitér. Jeho tvorba se neprotíná s aktuálními trendy. Vždy staví do popředí osobní výpověď, která však může mít i velmi složitou vnitřní strukturu. Je příjemné, že je to normální člověk a…
Číst více...
jinde - poezie
THC Review a zavržená minulost
THC Review a zavržená minulost
Ivan Mečl
My jsme pátá světová strana! Pítr Dragota a Viki Shock, Fragmenty geniality, květen a červen 1997 Viki vlastně přišel, aby mi ukázal kresby a koláže. Jen jako doplněk mi dal k nahlédnutí samizdatové THC Review z konce devadesátých let. Když mne zaujalo, vyděsil se a řekl, že tahle tvorba je uzavřenou kapitolou, ke které se nechce vracet. Kresby z barů, občerstvoven a hospod jsme se ihned…
Číst více...
cena
To hen kai pán / (Laureát ceny Jindřicha Chalupeckého 1998 Jiří Černický)
To hen kai pán / (Laureát ceny Jindřicha Chalupeckého 1998 Jiří Černický)
„Mluví-li se v našich dobách o umění, obvykle se mluví o jeho umístění v subjektivitě nebo objektivitě, o tom, jak vyjadřuje život, anebo o tom, jak životu pomáhá. Pomíjí se při tom, že jde o ten zvláštní druh konání v subjektivitě a ten zvláštní druh konání v objektivitě, jež je právě uměním a ničím jiným. Snad se to pokládá za příliš samozřejmé, snad za málo významné. Ale to je právě to…
Číst více...
birthing pains
Kdo se bojí mateřství?
Kdo se bojí mateřství?
Zuzana Štefková
Zmnožení definic „matky“ je zároveň místem zesíleného útlaku a potenciálního osvobození.1 Carol Stabile Psal se rok 2003 a v houštinách lesa Lapák na Kladně postávala u cesty žena v pokročilém stádiu těhotenství. V rámci výstavy Umělci v lese mohli kolemjdoucí zahlédnout záblesk jejího klenutého břicha, které v exhibicionistickém gestu odhalovala speciálně pro ně. Právě tahle performance Lenky…
Číst více...
Knihy, multimédia a umělecká díla, která by Vás mohla zajímat Vstoupit do eshopu
1997, 50.8 x 76.2 cm, Painting on Card
Více informací...
2 226 EUR
1997, 35.5 x 43 cm (1 Page), Pen & Ink Comic
Více informací...
672 EUR
Scénář Jana Svěráka a Martina Dostála k roadmovie Jízda s fotografiemi z filmu i natáčení
Více informací...
7,65 EUR
From series of rare photographs never released before year 2012. Signed and numbered Edition. Photography on 1cm high white...
Více informací...
220 EUR

Studio

Divus a jeho služby

Studio Divus navrhuje a vyvíjí již od roku 1991 ojedinělé návrhy projektů, prezentací nebo celých prezentačních cyklu všech druhů vizuálních materiálů. Realizujeme pro naše klienty kompletní řešení i jednotlivé kroky. Pro práci využíváme spojení nejmodernějších s klasickými technologiemi, což umožňuje širokou škálu řešení. Výsledkem naší práce jsou nejen produkční, tiskové a digitální projekty, od propagačního materiálu, plakátu, katalogu, knihy, přes návrhy a realizace plošné i prostorové prezentace v interiéru nebo exteriéru po digitální zpracování obrazu nebo publikování na internetu, ale realizujeme i digitální filmové projekty, včetně střihu, ozvučení, animace. Tyto technologie používáme i pro tvorbu webových stránek a interaktivních aplikací. Naší předností je ...

 

Citát dne. Vydavatel neručí za jakékoliv psychické i fyzické stavy, jenž mohou vzniknout po přečtení citátu.

Osvícení přichází vždycky pozdě.
KONTAKTY A INFORMACE PRO NÁVŠTĚVNÍKY Celé kontakty redakce

DIVUS LONDÝN
Arch 8, Resolution Way, Deptford
London SE8 4NT, Velká Británie

 

Otevřeno od středy do soboty mezi 12:00 a 18:00

 

Kancelář: +44 (0) 20 8692 5157

 

Ivan Mečl
ivan@divus.org.uk, +44 (0) 7526 902 082

 

Shop
shop@divus.org.uk, +44 (0) 20 8692 5157

DIVUS PERLA
Areál bývalé papírny, Nádražní 101
252 46 Vrané nad Vltavou, Česká republika
ivan@divus.cz, +420 602 269 888

Otevřeno od středy do neděle od 11:00 do 18:00.
Od 15.12
do 15.1. pouze na telefonickou objednávku.

 

DIVUS BERLIN
v ZWITSCHERMASCHINE
Potsdamer Str. 161, 10783 Berlin, Germany

berlin@divus.cz, +49 (0) 1512 9088 150
Otevřeno od středy do soboty od 14:00 do 19:00

 

DIVUS VÍDEŇ 
wien@divus.cz
DIVUS MEXICO CITY
mexico@divus.cz
DIVUS BARCELONA
barcelona@divus.cz
DIVUS MOSKVA & MINSK
alena@divus.cz

NOVINY Z DIVUSU DO MAILU
Divus 23.05.-17.06.2017 STU MEAD & MIKE DIANA IN PARIS