Časopis Umělec 1999/7 >> Jak nevystavit polévku / (Grygarovy akustické kresby) Přehled všech čísel
Jak nevystavit polévku / (Grygarovy akustické kresby)
Časopis Umělec
Ročník 1999, 7
2,50 EUR
Zaslat tištěné číslo:
Objednat předplatné

Jak nevystavit polévku / (Grygarovy akustické kresby)

Časopis Umělec 1999/7

01.07.1999

Petr Kofroň | umělec | en cs

Grygar kreslí a současně zaznamenává zvuky kreslení. Výsledkem je kresba a zvukový záznam jejího vzniku. Čím se to liší například od vystavení polévky společně se zvukovým záznamem jejího vaření?
U Grygara jsou všechny elementy na papíře i ve zvukové nahrávce čitelné. Můžeme sledovat každou individuální stopu. Nic se nerozplývá ve výsledné, sumární polévce.
U Grygara rovnocennost kresby a jejího zvukového záznamu klade nové požadavky na to, jak a čím budeme kreslit, aby zvuková podoba kresby nebyla ubohá. Stejně tak by k ničemu nebyl zajímavý zvukový záznam, kdyby nevedl k pozoruhodné kresbě. Tak např. zvukový záznam vaření polévky by volal po rozbíjení vajec, sypání hrachu, naklepávání drobných masných úlomků, mletí máku, což by sice vedlo k akusticky labužnickým výsledkům, ale k jídlu by to nebylo.
U Grygara je to hledání rovnováhy mezi kresbou a hudbou. Ne všechno, co kreslí, je akusticky zajímavé, ne všechno, co vydává zvuk, zajímavě kreslí. Zprvu to vypadá, že se tu jedna složka musí vzdát něčeho ve prospěch druhé. V dokonalé vyváženosti však zřejmě jedna druhou naopak povyšuje. Vždyť v přírodě se obraz a zvuk ve shodě podporují a umocňují. Ohnivý blesk nevydává zvukově nějaké pšouknutí, ale hrozný hrom, kdežto padající list jemně šumí. Blesk jemně nešumí, padající list neburácí. K tomu dochází až v některých multimédiích.
V přírodě je propojenost vizuálního a akustického nejen přirozenější, ale i mnohem častější a jaksi latentní. Vidíme blesk a už slyšíme hrom. Vidíme mouchu a je nám divné, že nebzučí. Dokonce zároveň i cítíme a hmatáme. Umění však šlo cestou separace. Mařákova krajina se nevystavuje s šuměním dubů a křikem jelena, po koncertu dechovky nikdo neimpregnuje podlahu tak, aby na ní zachoval všechny mokré skvrny vyfrkané z nástrojů.
Od vzniku opery se sice jednotlivá umění spojují, ale vždy se myslí na výsledek, na představení. To znamená nějak a někde se zkomponuje hudba a podle nějakého klíče se k tomu potom přidá obraz, vše se spojí „na jevišti“. Stejně tak v restauraci hraje k polévce Michael Jackson. Grygar však věci spojuje na začátku, v okamžiku tvorby. V opeře by to takto fungovalo, kdyby místo orchestru hrály v orchestřišti jedny mamutí housle a při tahu smyčcem vzhůru by zpěváci běželi po prutu dolů a při tahu smyčcem dolů naopak po prutu vzhůru. Tak by došlo ke grygarovskému výslednému rozpojení toho, co je v počátku jednotné - hra na housle vyžaduje takový pohyb smyčce a zpěváci - aby se udrželi na místě - musejí běhat tak, jak běhají. Výsledkem je obří houslový zvuk a běh zpěváků sem a tam. Tzv. moderní multimédia však vycházejí z různých počátků a míří do pomyslně „stejného“ výsledku. Vymyslí si sice ohromné housle, ale na scéně k tomu budou nejspíš bušit do ohromných kovadlin na základě analogie „ohromné - ohromné“.
Grygar pozoruje, co kresba dělá v totálně prázdném vesmíru. To znamená, že neposlouchá při kreslení rádio. V okamžiku zrodu tu je pouze kresba, nic jiného. Proto se také Grygar nechal zavřít v akusticky naprosto mrtvé komoře. Chtěl zachytit i ten nejmenší zvuk a zároveň se chtěl absolutně izolovat od čehokoliv vnějšího.
Grygar vlastně nekreslí, nechává předměty kreslit. On si je pouze vybere, roztočí nebo natáhne a nechá je tvořit. Grygar je první hybatel. Věci si jdou svou cestou. Opět tedy stojí pouze na samém počátku. Vařit polévku tímto způsobem bychom museli tak, že bychom naklonili pytel mouky, aby se sám pomalu vysypával, a slepici bychom dali pohlavek, aby snesla ve stále delších intervalech několik vajec. Hodně mouky na počátku by možná dalo vzniknout několika cuckům, čím dál tím méně mouky by polévku zahustilo. První vejce by bylo natvrdo, poslední by vytvořilo jen žlutý povlak.
Grygar je komponující výtvarník, jeho osobní východisko je výtvarné. Mohl by však existovat skladatel, zanechávající výtvarnou stopu. Blízko tomu byla například francouzská konkrétní hudba ve svých počátcích. Zvuková etuda o nádraží by mohla být spojena s neustále popojíždějícími a bafajícími lokomotivami. Je zvláštní, že se tito skladatelé naopak snažili výtvarnou stopu zahladit a dokonce i hudbu upravit tak, aby příliš na vizuální neodkazovala. Blízko tomu byli také všichni výrobci nových hudebních nástrojů (Russollo, Partch). Tady však sice výtvarná podoba nástroje byla výsledkem hudebních požadavků na něj (hluboký xylofon prostě musí mít obří dřevěné pláty), ale ještě to nic nevypovídalo o hudbě samotné. To by už musel být nástroj vyroben tak, aby se na něj dal vyloudit pouze jeden zvuk. A musel by být zahrán přesně v okamžiku, kdy předcházející dozní, ne dřív, ne později. Tak by například Partchova harfa hrála za sebou jeden akord dlouho doznívající, xylofon za sebou jeden tón krátce doznívající apod.
Čím méně byla hudba tzv. artificiální, tím četnější bylo u ní spojení s něčím vizuálním. Lidové písně například byly vždy buď pracovní, nebo svatební, nebo pohřební apod. Sekáčská píseň se zpívala při žních, její hudební struktura vycházela z rytmu kosy, k pohledu na sekáče patřila neoddělitelně píseň. Beethovenova houslová sonáta naproti tomu s sebou nenese nic vizuálního. Může se hrát kdekoliv, nemusí se dokonce hrát vůbec (je v notách).
Grygarovy akustické kresby nejsou notami. Noty jsou kresbou, na jejímž základě možno hudbu opět rozeznít. U Grygara však jde o kresby, které tu hudba zanechala. Grygarovy kresby nejsou kuchařkou pro vaření polévky. Naopak, uvařená polévka v kuchyni promluvila několik hřejivých slov.

Milan Grygar (1926) je konceptuální umělec navazující na podněty meziválečné avantgardy a na poválečnou intermediální tvorbu. Východiskem jeho tvorby se stal v polovině šedesátých let proces tří na sebe navazujících tvůrčích složek: tělesné gesto, obraz a zvuk. Podle jeho „kresebných partitur“ byly realizovány i hudební skladby (například českou skupinou Agon Orchestra).




Komentáře

Článek zatím nikdo nekomentoval

Vložit nový komentář

Doporučené články

Činy, přečiny a myšlenky Perského krále Medimona Činy, přečiny a myšlenky Perského krále Medimona
V oblasti kultury již není nic, co by nebylo použito, vyždímáno, obráceno naruby a v prach. Klasickou kulturu dnes dělá „nižší vrstva“. Ve výtvarném umění jsou někdy umělci pro odlišení nazýváni výtvarníky. Ostatní umělci musí hledat v jiných vodách a bažinách, aby předvedli něco nového, jiného, ne-li dokonce ohromujícího. Musí být přízemní, všední, političtí, manažerští, krutí, hnusní nebo mimo…
Zkažený / Rozhovor s Jimem Hollandsem Zkažený / Rozhovor s Jimem Hollandsem
„Musíš člověku třikrát potřást rukou a přitom mu upřeně hledět do očí. To je způsob, jak si s jistotou zapamatovat jméno. Takhle jsem si postupně pamatoval jménem pět tisíc lidí, kteří kdy přišli do Horse Hospital radil mi naposledy Jim Hollands, autor experimentálních filmů, hudebník a kurátor. Dětství prožil v těžké sociální situaci a často žil na ulici. Živil se také jako dětský prostitut a…
V rauši mediálního Déjà-vu / Poznámky k obrazové strategii Olivera Pietsche V rauši mediálního Déjà-vu / Poznámky k obrazové strategii Olivera Pietsche
Goff & Rosenthal, Berlin, 18.11. – 30.12.2006 Co je droga a co není, je ve společnosti stále znovu probíráno, stejně jako vztah k nim. Se kterou drogou umí společnost zacházet a se kterou ne, a jak o nich lze vyprávět ve filmu – zda jako o osobním či kolektivním zážitku – či jen jako o zločinu, to ukazuje berlínský videoumělec Oliver Pietsch ve svém pětačtyřicetiminutovém filmu z roku 2005 The…
Obsah 2016/1 Obsah 2016/1
Obsah nového čísla.
ArtLeaks
27.07.2014 19:39
Kam dál?
jinde - archeologie
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje  (generace narozená kolem roku 1970)
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje (generace narozená kolem roku 1970)
Josef Jindrák
Kdo je S.d.Ch? Osoba mnoha zájmů, aktivní v několika oblastech. V literatuře, divadle, hudbě, svými komiksy a kolážemi i ve výtvarném umění. Především je to básník a dramatik. Svou povahou a rozhodnutím solitér. Jeho tvorba se neprotíná s aktuálními trendy. Vždy staví do popředí osobní výpověď, která však může mít i velmi složitou vnitřní strukturu. Je příjemné, že je to normální člověk a…
Číst více...
jinde - poezie
THC Review a zavržená minulost
THC Review a zavržená minulost
Ivan Mečl
My jsme pátá světová strana! Pítr Dragota a Viki Shock, Fragmenty geniality, květen a červen 1997 Viki vlastně přišel, aby mi ukázal kresby a koláže. Jen jako doplněk mi dal k nahlédnutí samizdatové THC Review z konce devadesátých let. Když mne zaujalo, vyděsil se a řekl, že tahle tvorba je uzavřenou kapitolou, ke které se nechce vracet. Kresby z barů, občerstvoven a hospod jsme se ihned…
Číst více...
cena
To hen kai pán / (Laureát ceny Jindřicha Chalupeckého 1998 Jiří Černický)
To hen kai pán / (Laureát ceny Jindřicha Chalupeckého 1998 Jiří Černický)
„Mluví-li se v našich dobách o umění, obvykle se mluví o jeho umístění v subjektivitě nebo objektivitě, o tom, jak vyjadřuje život, anebo o tom, jak životu pomáhá. Pomíjí se při tom, že jde o ten zvláštní druh konání v subjektivitě a ten zvláštní druh konání v objektivitě, jež je právě uměním a ničím jiným. Snad se to pokládá za příliš samozřejmé, snad za málo významné. Ale to je právě to…
Číst více...
birthing pains
Kdo se bojí mateřství?
Kdo se bojí mateřství?
Zuzana Štefková
Zmnožení definic „matky“ je zároveň místem zesíleného útlaku a potenciálního osvobození.1 Carol Stabile Psal se rok 2003 a v houštinách lesa Lapák na Kladně postávala u cesty žena v pokročilém stádiu těhotenství. V rámci výstavy Umělci v lese mohli kolemjdoucí zahlédnout záblesk jejího klenutého břicha, které v exhibicionistickém gestu odhalovala speciálně pro ně. Právě tahle performance Lenky…
Číst více...
Knihy, multimédia a umělecká díla, která by Vás mohla zajímat Vstoupit do eshopu
1999, 43.5 x 35.5cm, Pen & Ink Drawing
Více informací...
1 118,40 EUR
Předplatné se slevou na poštovném.
Více informací...
66 EUR
Obsah, , Úvodem, Mně se tady líbí, Nevětrej a mlč!, Libkovický tajenství, Stačila dobrá vůle, Konec nadějí, Doslov Erazima...
Více informací...
23 EUR
Cowgirl, 1994, acrylic painting on canvas, 45 x 36, on frame
Více informací...
1 250 EUR

Studio

Divus a jeho služby

Studio Divus navrhuje a vyvíjí již od roku 1991 ojedinělé návrhy projektů, prezentací nebo celých prezentačních cyklu všech druhů vizuálních materiálů. Realizujeme pro naše klienty kompletní řešení i jednotlivé kroky. Pro práci využíváme spojení nejmodernějších s klasickými technologiemi, což umožňuje širokou škálu řešení. Výsledkem naší práce jsou nejen produkční, tiskové a digitální projekty, od propagačního materiálu, plakátu, katalogu, knihy, přes návrhy a realizace plošné i prostorové prezentace v interiéru nebo exteriéru po digitální zpracování obrazu nebo publikování na internetu, ale realizujeme i digitální filmové projekty, včetně střihu, ozvučení, animace. Tyto technologie používáme i pro tvorbu webových stránek a interaktivních aplikací. Naší předností je ...

 

Citát dne. Vydavatel neručí za jakékoliv psychické i fyzické stavy, jenž mohou vzniknout po přečtení citátu.

Osvícení přichází vždycky pozdě.
KONTAKTY A INFORMACE PRO NÁVŠTĚVNÍKY Celé kontakty redakce

DIVUS LONDÝN
Arch 8, Resolution Way, Deptford
London SE8 4NT, Velká Británie

 

Otevřeno od středy do soboty mezi 12:00 a 18:00

 

Kancelář: +44 (0) 20 8692 5157

 

Ivan Mečl
ivan@divus.org.uk, +44 (0) 7526 902 082

 

Shop
shop@divus.org.uk, +44 (0) 20 8692 5157

DIVUS PERLA
Areál bývalé papírny, Nádražní 101
252 46 Vrané nad Vltavou, Česká republika
ivan@divus.cz, +420 602 269 888

Otevřeno od středy do neděle od 11:00 do 18:00.
Od 15.12
do 15.1. pouze na telefonickou objednávku.

 

DIVUS BERLIN
v ZWITSCHERMASCHINE
Potsdamer Str. 161, 10783 Berlin, Germany

berlin@divus.cz, +49 (0) 1512 9088 150
Otevřeno od středy do soboty od 14:00 do 19:00

 

DIVUS VÍDEŇ 
wien@divus.cz
DIVUS MEXICO CITY
mexico@divus.cz
DIVUS BARCELONA
barcelona@divus.cz
DIVUS MOSKVA & MINSK
alena@divus.cz

NOVINY Z DIVUSU DO MAILU
Divus 23.05.-17.06.2017 STU MEAD & MIKE DIANA IN PARIS