Časopis Umělec 2007/2 >> Ernesto Muñiz: Oltáře uprostřed městské guerrilly / Stručný návod do katolické extremistické estetiky Přehled všech čísel
Ernesto Muñiz:  Oltáře uprostřed městské guerrilly / Stručný návod do katolické extremistické estetiky
Časopis Umělec
Ročník 2007, 2
6,50 EUR
Zaslat tištěné číslo:
Objednat předplatné

Ernesto Muñiz: Oltáře uprostřed městské guerrilly / Stručný návod do katolické extremistické estetiky

Časopis Umělec 2007/2

01.02.2007

Jorge Flores-Oliver | street art | en cs de es

Nejsnáze rozpoznatelným uměním pro tradičně katolický národ je umění náboženské (a to navzdory rostoucímu zmatku, který ohrožuje zmíněné vyznání bouřlivým růstem sektářských církví, které mu v průběhu let ukradly prostory k existenci). Tlupy, kterými jsou každý víkend nacpány kostely, navykly své oči na ony hrozné malby a cuasi gore sochy krvácejících Kristů nesoucích svůj těžký kříž s trnovou korunou na hlavě a s výrazem tělesné i duchovní bolesti ve tváři. Příležitostně, pokud to slavnostní obřad vyžaduje, oni sami nesou trní na svých zádech, bičují se a odírají si kolena během svátku Tří králů. Jindy zase přesvědčí své vlastní děti, aby ONY poklekly a po kolenou se pokusily dojít až ke kostelu, vždyť je zač děkovat a o co žádat. Tyto litry krve, tyto grimasy bolesti (a vykoupení) byly ve značné míře estetickou výchovou jednoho z nejvroucnějších katolických národů Latinské Ameriky. Ale estetické oko katolictví bylo modelováno více odkazy, jedním bizarnějším než druhým. Stejným způsobem užívají ikonografie oltářů a svatyní Exvotos (oběti bohu, Panně Marii či svatým za vykonané dobrodiní – pozn. př.), tedy všechna ta domácí retabla s šílenými zázračnými výjevy, na nichž mrzák začíná opět chodit, alkoholik nachází střídmost a bitá žena vyhání démona ze svého manžela, dále los milagritos – medailony různých rozměrů podle velikosti přání, se kterými se modlí ke každému uctívanému svatému s žádostí o boží přímluvu, aby se naplnil zázrak: vyléčit nějakou smrtelnou nemoc, konečně najít stálého partnera, nebo obrázky se zobrazením nějakého svatého, panny nebo poloboha, což jsou obvykle pestrobarevné kýčovité kresby, jež jsou každodenními amulety věřícího občana a které se dají sehnat před kosteli anebo, když máte štěstí, tak ve vagonech metra, rozdávané dětmi z ulice, odvyknutými drogově závislými nebo HIV pozitivními. A z toho všeho je ukován ikonografický blok, který ve své čistotě – smíšené samozřejmě s hororem nedělní červené knihovny – reprezentuje, čím je katolická víra pro věřící této země: uctívání obrazů, které drží náboženské, ale také ideologické břímě samo o sobě. A tak, pokud to prozřetelnost dovolí, může v popové verzi mýtu Svatého Jana Diega být náhodný chodec nově povolán k šíření zvěsti o guadalupském zázraku. Deska rozežraná od červotočů, olejová skvrna na vozovce, oblak vrtošivého tvaru, všechno, všechno je schopno se proměnit v nový oltář, v nový ceremoniální střed obřadu masy věčně hledající zaslíbenou zemi (i kdyby se tato nacházela v nějakém podzemním tunelu)1. A stejně tak, se stejným úsilím a se stejnou vírou, lze najít v práci Ernesta Muňize nové poselství o soudobé extrémní zbožnosti.

Guerrillové svatostánky

Muñiz zasáhl různé body města Ciudad de México. Jeho díla – Guerilla shrines (Guerillové oltáře – pozn. př.), jak je on sám pojmenovává – jsou koláže, ve kterých spojováním částí boří obrazy, ze kterých ukrajuje, a vytváří nové symboly, které komentují katolické náboženství. Už na první pohled je jasné, že poselství není schováno za až do znechucení zpracovávaným nápadem: jednoduše se zdá, že Armaggedon číhá v nebi a boží vojáci jsou jeho posli. Akorát že toto poselství, jako ve vojenské noční můře ze současné mediální reality, je přes dým vybuchlých bomb nečitelné, takže poslové destrukce musí nosit masky, které je chrání před zkaženým vzduchem; Ježíš (ten od Krvavého Srdce) nese zbraň, a neví se, jestli je to hrozící konec civilizace, co ho přimělo vpadnout do jednoho convenience store (obchod zbožím denní potřeby – pozn. př.), aby spáchal menší panický shoplifting (krádež – pozn. př.), anebo jestli, využívajíc dezorientace polekaného davu, vyšel do ulic, aby s namířenou pistolí sehnal snadno dostupné věci – a gratis! Svatý Hipolitus – známý jako „první antipapež historie“ – také vyráží na ulici a zaplatí si jednu kybernetickou děvku. Zvěstování je jedno zavolání telefonem. Muñizova práce se nachází v neurčitém bodě mezi městským projevem a street artem. Zatímco u místních umělců, kteří pěstují posledně zmiňovanou disciplínu, je takřka pravidlem závislost na aerosolu, plakátech a nálepkách, práce Ernesta Muñize překračuje pravidla guerilly a pokouší se být trochu více konfrontační. Když staví pomíjivé anti-oltáře, jejichž sdělovací přesvědčivost a jas nedávají prostor dvojznačnosti, jen tak mimochodem experimentuje s koláží, a tím rozšiřuje své grafické možnosti. Běh času (občas ani není potřeba dlouhé doby) ošetřuje díla podle Muñizova přání: papír koláží se trhá, opotřebovává, kolemjdoucí na něj malují anebo jej prostě ničí počasí, původní poselství se tak utužuje nebo mění. Jeho koláže působí jako apokalyptické Exvotos; jeho svatí ztratili víru, nebo se možná jen ukazují v celé své krutosti, tasí drápy a cení krvavé tesáky se stopami masa svých kořistí. Panny jsou pannami pouze podle jména, svou čistotu ovšem podporují výstřihy, nošením zbraně a životem v nebezpečí. Nové zázraky musí být šokující, jinak to nejsou zázraky, ne proto, že by se lid stal nedůvěřivým a nic by ho již nedojímalo, právě naopak: nová víra vybírá pokaždé vyšší obětní poplatek, božstva od farníků požadují stále více, ale farníci zase chtějí zjevení, která pokud možno budou brát dech a zastaví puls. Svatost se stává lidštější, a proto hříšnější, násilnější a řídí se instinktem. Nejdůležitější je zachránit holou kůži. Víra odrážená v Muñizových projevech je synkretismem spojujícím elementy tradiční zbožnosti a současného způsobu (násilnického) života, kde reálné není součástí skutečnosti, ale jedné reality.

Juan Diego Cuauhtlatoatzin, „dobrý a křesťanský Indián“, byl prohlášen za svatého 31. července 2002 papežem Janem Pavlem II. Je považován za proroka, protože se mu roku 1531 zjevila Svatá Panna Guadalupská na pahorku Cerro del Tepeyac (vidění, které jak známo, je alegorií jiného zjevení, které se odehrálo v Sierra Morena ve Španělsku) a zastupuje mexickou a latinskoamerickou zbožnost. Bizarní fenomén – jemně řečeno – horoucího obdivu k oběma symbolům jsou opětovná „zjevení“ ikony v nejpodivnějších podobách. Jeden z nejznámějších příkladů je ten, kdy pasažér ve stanici metra Hidalgo v hlavním městě Ciudad de México (ve špičce je zde provoz nejživější) uvěřil, že vidí onen obraz ve skvrně na dlaždici. Tato událost strhla tlupu věřících, aby začali stanici hojně navštěvovat, poklekali tam a modlili se k zázraku; dlaždice byla dokonce umístěna do výklenku pro větší pohodlí těch, kteří si přejí se zde zastavit.




Komentáře

Článek zatím nikdo nekomentoval

Vložit nový komentář

Doporučené články

Top Ten českých výtvarných umělců 90. let podle časopisu Umělec Top Ten českých výtvarných umělců 90. let podle časopisu Umělec
Redakční okruh Umělce se rozhodl k vyhlášení deseti jmen umělců, kteří podle názoru jeho členů (Lenka Lindaurová, Vladan Šír, Ivan Mečl, Tomáš Pospiszyl a Karel Císař) mají zásadní význam pro českou výtvarnou scénu 90. let. Po dlouhé diskusi, na které jsme si ujasňóvali kritéria, jsme se dostali k určitým jménům, která z mnoha důvodů považujeme za důležitá pro situaci u nás i naši prezentaci…
Zkažený / Rozhovor s Jimem Hollandsem Zkažený / Rozhovor s Jimem Hollandsem
„Musíš člověku třikrát potřást rukou a přitom mu upřeně hledět do očí. To je způsob, jak si s jistotou zapamatovat jméno. Takhle jsem si postupně pamatoval jménem pět tisíc lidí, kteří kdy přišli do Horse Hospital radil mi naposledy Jim Hollands, autor experimentálních filmů, hudebník a kurátor. Dětství prožil v těžké sociální situaci a často žil na ulici. Živil se také jako dětský prostitut a…
Má kariéra v poezii aneb Jak jsem to hodil za hlavu a oblíbil si instituce Má kariéra v poezii aneb Jak jsem to hodil za hlavu a oblíbil si instituce
Amerického básnika pozvali do Bílého domu, aby jim přečetl svou kontroverzní vykradačskou poezii. Vyfintěn a připraven dělat si věci po svém dospívá ke „skandálnímu“ zjištění, že již nikomu nic nevadí a že místo narážení hlavou do obecných zdí, je lepší stavět vlastní zdi či alespoň zíďky.
Afričtí upíři ve věku globalizace Afričtí upíři ve věku globalizace
"V Kamerunu se hojně šíří fámy o zombie-dělnících, kteří se lopotí na neviditelných plantážích podivné noční ekonomiky. Podobné příběhy, plné posedlé pracovní síly, pocházejí z Jihoafrické republiky a Tanzanie. V některých z nich se nemrtví na částečný úvazek po celonoční lopotě namísto spánku budí ráno vyčerpaní."
ArtLeaks
27.07.2014 19:39
Kam dál?
jinde - archeologie
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje  (generace narozená kolem roku 1970)
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje (generace narozená kolem roku 1970)
Josef Jindrák
Kdo je S.d.Ch? Osoba mnoha zájmů, aktivní v několika oblastech. V literatuře, divadle, hudbě, svými komiksy a kolážemi i ve výtvarném umění. Především je to básník a dramatik. Svou povahou a rozhodnutím solitér. Jeho tvorba se neprotíná s aktuálními trendy. Vždy staví do popředí osobní výpověď, která však může mít i velmi složitou vnitřní strukturu. Je příjemné, že je to normální člověk a…
Číst více...
jinde - poezie
THC Review a zavržená minulost
THC Review a zavržená minulost
Ivan Mečl
My jsme pátá světová strana! Pítr Dragota a Viki Shock, Fragmenty geniality, květen a červen 1997 Viki vlastně přišel, aby mi ukázal kresby a koláže. Jen jako doplněk mi dal k nahlédnutí samizdatové THC Review z konce devadesátých let. Když mne zaujalo, vyděsil se a řekl, že tahle tvorba je uzavřenou kapitolou, ke které se nechce vracet. Kresby z barů, občerstvoven a hospod jsme se ihned…
Číst více...
cena
To hen kai pán / (Laureát ceny Jindřicha Chalupeckého 1998 Jiří Černický)
To hen kai pán / (Laureát ceny Jindřicha Chalupeckého 1998 Jiří Černický)
„Mluví-li se v našich dobách o umění, obvykle se mluví o jeho umístění v subjektivitě nebo objektivitě, o tom, jak vyjadřuje život, anebo o tom, jak životu pomáhá. Pomíjí se při tom, že jde o ten zvláštní druh konání v subjektivitě a ten zvláštní druh konání v objektivitě, jež je právě uměním a ničím jiným. Snad se to pokládá za příliš samozřejmé, snad za málo významné. Ale to je právě to…
Číst více...
birthing pains
Kdo se bojí mateřství?
Kdo se bojí mateřství?
Zuzana Štefková
Zmnožení definic „matky“ je zároveň místem zesíleného útlaku a potenciálního osvobození.1 Carol Stabile Psal se rok 2003 a v houštinách lesa Lapák na Kladně postávala u cesty žena v pokročilém stádiu těhotenství. V rámci výstavy Umělci v lese mohli kolemjdoucí zahlédnout záblesk jejího klenutého břicha, které v exhibicionistickém gestu odhalovala speciálně pro ně. Právě tahle performance Lenky…
Číst více...
Knihy, multimédia a umělecká díla, která by Vás mohla zajímat Vstoupit do eshopu
Katalog byl vydán k projektu Redase Diržyse "Buďme součástí systému" pro bílinskou radniční věž.
Více informací...
9 EUR
Katalog k výstavě kurátora a malíře Tomáše Lahody The beauty, thy name is… L. Mot představuje anonymní autorku, jejíž identitu...
Více informací...
4,83 EUR
Print on art paper from serie prepared for "Exhibition of enlarged prints from Moses Reisenauer’s pocket Ten Commandments"....
Více informací...
290 EUR
Limited edition of 10. Size 100 x 70 cm. Black print on durable white foil.
Více informací...
75 EUR

Studio

Divus a jeho služby

Studio Divus navrhuje a vyvíjí již od roku 1991 ojedinělé návrhy projektů, prezentací nebo celých prezentačních cyklu všech druhů vizuálních materiálů. Realizujeme pro naše klienty kompletní řešení i jednotlivé kroky. Pro práci využíváme spojení nejmodernějších s klasickými technologiemi, což umožňuje širokou škálu řešení. Výsledkem naší práce jsou nejen produkční, tiskové a digitální projekty, od propagačního materiálu, plakátu, katalogu, knihy, přes návrhy a realizace plošné i prostorové prezentace v interiéru nebo exteriéru po digitální zpracování obrazu nebo publikování na internetu, ale realizujeme i digitální filmové projekty, včetně střihu, ozvučení, animace. Tyto technologie používáme i pro tvorbu webových stránek a interaktivních aplikací. Naší předností je ...

 

Citát dne. Vydavatel neručí za jakékoliv psychické i fyzické stavy, jenž mohou vzniknout po přečtení citátu.

Osvícení přichází vždycky pozdě.
KONTAKTY A INFORMACE PRO NÁVŠTĚVNÍKY Celé kontakty redakce

DIVUS LONDÝN
Arch 8, Resolution Way, Deptford
London SE8 4NT, Velká Británie

 

Otevřeno od středy do soboty mezi 12:00 a 18:00

 

Kancelář: +44 (0) 20 8692 5157

 

Ivan Mečl
ivan@divus.org.uk, +44 (0) 7526 902 082

 

Shop
shop@divus.org.uk, +44 (0) 20 8692 5157

DIVUS PERLA
Areál bývalé papírny, Nádražní 101
252 46 Vrané nad Vltavou, Česká republika
ivan@divus.cz, +420 602 269 888

Otevřeno od středy do neděle od 11:00 do 18:00.
Od 15.12
do 15.1. pouze na telefonickou objednávku.

 

DIVUS BERLIN
v ZWITSCHERMASCHINE
Potsdamer Str. 161, 10783 Berlin, Germany

berlin@divus.cz, +49 (0) 1512 9088 150
Otevřeno od středy do soboty od 14:00 do 19:00

 

DIVUS VÍDEŇ 
wien@divus.cz
DIVUS MEXICO CITY
mexico@divus.cz
DIVUS BARCELONA
barcelona@divus.cz
DIVUS MOSKVA & MINSK
alena@divus.cz

NOVINY Z DIVUSU DO MAILU
Divus 23.05.-17.06.2017 STU MEAD & MIKE DIANA IN PARIS