Časopis Umělec 2006/1 >> Umělci v říši divů Přehled všech čísel
Umělci v říši divů
Časopis Umělec
Ročník 2006, 1
6,50 EUR
Zaslat tištěné číslo:
Objednat předplatné

Umělci v říši divů

Časopis Umělec 2006/1

01.01.2006

Tony Ozuna | commentary | en cs

Před několika lety věnoval Umělec jedno číslo (3/2003) tématu „konec pohádky“ a Jiří Ptáček ve svém článku Konec pohádky (mezi pohádkou a Václavem Stratilem) pokáral anglického vypravěče Lewise Carrolla za to, že potřeboval kouzelné zrcadlo, aby se malá Alice dostala do pohádkové země za hranice světské reality. Ptáček si myslí, že by za to neměl být kritizován jen Carroll, protože jsou to možná čtenáři sami (či naše společnost obecně), kdo potřebuje kouzla, čáry a zrcadla, aby se dostali do divokých, dobrodružných zemí, aby unikli do alternativních realit.

Pokud se v tomto ohledu omezíme na realitu (a vynecháme tu virtuální), jsou umělci, jak se zdá, schopní vytvořit či aktualizovat své fantazie spíš než ostatní členové společnosti. Od mezinárodně známých uměleckých podvodníků, jako je Koons, až po neznámého umělce, který bydlí s námi na patře. Ve svém nedávno publikovaném katalogu mladý český umělec Krištof Kintera v odpovědi na otázku „Proč děláš umění?“ přiznává: „Je to způsob, jak uniknout normálu, každodenní rutině, kde je všechno, jak má být, všechno má svůj jízdní řád, svůj účel a pravidla. V umění, jak mu rozumím já, je možné všechno. Naprosto všechno.“
Samozřejmě, ty nejlepší z pohádek, jako je Carrollova Alenka v říši divů a za zrcadlem, jsou přesně tím, co prosazuje Kintera jako umělec. „Je to volný styl bez pravidel či ofsajdů,“ říká. A právě tento únik z otročiny normálnosti je obrovským zážitkem pro děti, i když jde jen o knihu. Totéž ale můžeme říci o dospělých. Často si říkám, proč existovalo tolik pohádek v době komunismu a proč jich je tolik dnes. Asi proto, že nejsou jen pro děti.
Každý den se na českých televizních kanálech můžeme dívat na pohádky. O víkendech jich je ještě víc: ošklivá princezna, chytrá princezna, princezna se zlatou hvězdou na čele, není houba jako houba, atd. Pohádky jsou v zásadě programem pro děti, ale jsou natolik zakořeněny v české kultuře, že je bez nich české televizní vysílání nepředstavitelné. Ať se vám to tedy líbí nebo ne, konec pohádky se neblíží. Místo toho pohádky dál zůstávají mocným zdrojem společenské představivosti a Češi jsou tak stále v psychické rovnováze s neviděným světem spirituality. Je to ale právě to, co Ptáček napadá tím, že symbolicky uchopí postavu z pohádky a probodne jí srdce? (viz. krvavý obraz na obálce čísla 3/2003)
Na druhou stranu existují čeští umělci, kteří by s Ptáčkem nesouhlasili. Dokument z pohádky o sasance (2005) je moderní pohádka vizuálního umělce Jiřího Černického. Vyšla v češtině i angličtině jako součást knižní řady nakladatelství Meander, v níž najdete také knížky autora a ilustrátora Petra Nikla O Rybabě a mořské duši a O Rybitince, dále pak Rusalku Pavly Hájkové (kterou ilustrovala Michaela Černická), či knížku Pižďuchové od Václava Havla s ilustracemi Jiřího Sopka.
Knížky pro děti, pohádky nebo fantastické příběhy vytvořilo hodně představitelů českého umění a literatury. K nejznámějším patří bratři Čapkové. Řada nakladatelství Meander ale zdůrazňuje uměleckou stránku více než tradiční česká nakladatelství. Především Niklovy knihy jsou pastvou pro oči: jakoby svítivé, tmavozelené a černé ilustrace k Rybabě (vydané v roce 2002) připomínají temné, zelené vody rybníků v české krajině, i když je to příběh o rybě, která žije na dně nejhlubšího jezera a touží po slunečním svitu. Niklova první kniha Rybitinka (2001) je podobně zábavný text pro děti a dospělé. Jsou tu i písničky různých ryb a příběh je originálnější. Texty obou knih ovšem nejsou nijak zvláštní. Jsou dlouhé a popisné, pro mladší děti až moc, a pro starší děti zase nemají dostatek překvapení či neobvyklých zápletek.
Právě umění, které příběhy doprovází, činí z knížek hodnotného člena vaší knihovny. Oproti Niklovi není Černického knížka pro malé děti a obrázky se hodí spíše na výstavu než pro publikování v knize. Černického umělecká práce se obecně zdá být z jiné planety, ale scény, které v knize zobrazuje, získávají svůj pevnější kontext. Možná mají dokonce něco, co mohou jeho sochy v prostoru galerie postrádat. Obraz novomanželů s futuristickými helmami, jak letí nebem na kouzelném koberci, ospravedlňuje to, že prostě patří do příběhu.
Dokument z pohádky o sasance je příběhem o lásce, podobně jako mnohé z pohádek. A zatímco je příběh zčásti staromódní, můžeme chválit jednoduchost, s jakou se autor pokouší přenést „magickou“ zkušenost počátku milostného vztahu. Problém míšení lásky s pohádkou je v tom, že když láska (ve skutečnosti) zhořkne, a princ, princezna či čarodějnice (v případě Černického knihy) se ukáží být prostými lidmi, může to pro nás být zklamání. Jak poznamenala Carolyn Kay Steedman: „Pro mou matku byla doba mého dětství místem, kde pohádky selhávaly.“
Petr Nikl rovněž přenáší pohádku do jiného média. Inspirován Hansem Christianem Andersenem a jeho příběhem Stín, předvedl letos v divadle Archa improvizační představení Svit stínu. Jako ve všech jeho performancích je vizualita fantasmagorickým světem, kde se příběh stává irelevantním. Kouř a zrcadla jsou v Niklově show důležitější než cokoliv jiného.
Ještě ke kouři a zrcadlům. U vchodu na výstavu s názvem Ecstasy – in and about Altered States v losangeleském Museum of Contemporary Art (podzim 2005 až zima 2006) postavil Klaus Weber z Berlína vodní fontánku z viktoriánského broušeného skla. Třístupňová fontána nechává vodu bublat do betonového bazénku se skleněnými stěnami. Na tom není nic pozoruhodného, je to vlastně kýč. Nápis poblíž fontánky ale oznamuje, že voda obsahuje LSD. Weber plánuje zbudovat pavilon v Drážďanech, kde by jeho fontánka našla svůj trvalý domov. Bude to křišťálový palác, jímž bude neustále protékat magická voda. Teoreticky vzato se skutečnost jen jediným ponořením prstu do vody změní ve fantastické spektrum. Ale nezapomeňte, že v muzeu se nesmíte ničeho dotýkat.
Je tenhle trik jiný než kouř a zrcadla, za které Jiří Ptáček kritizuje Lewise Carrolla? Nezapomeňte na Carrollovu velkou magickou houbu a na modrou housenku „pod vlivem“, která sedí na jejím klobouku a kouří vodní dýmku – hned na začátku Alenky. Ne, žádný rozdíl v tom vlastně není.





Komentáře

Článek zatím nikdo nekomentoval

Vložit nový komentář

Doporučené články

Má kariéra v poezii aneb Jak jsem to hodil za hlavu a oblíbil si instituce Má kariéra v poezii aneb Jak jsem to hodil za hlavu a oblíbil si instituce
Amerického básnika pozvali do Bílého domu, aby jim přečetl svou kontroverzní vykradačskou poezii. Vyfintěn a připraven dělat si věci po svém dospívá ke „skandálnímu“ zjištění, že již nikomu nic nevadí a že místo narážení hlavou do obecných zdí, je lepší stavět vlastní zdi či alespoň zíďky.
Top Ten českých výtvarných umělců 90. let podle časopisu Umělec Top Ten českých výtvarných umělců 90. let podle časopisu Umělec
Redakční okruh Umělce se rozhodl k vyhlášení deseti jmen umělců, kteří podle názoru jeho členů (Lenka Lindaurová, Vladan Šír, Ivan Mečl, Tomáš Pospiszyl a Karel Císař) mají zásadní význam pro českou výtvarnou scénu 90. let. Po dlouhé diskusi, na které jsme si ujasňóvali kritéria, jsme se dostali k určitým jménům, která z mnoha důvodů považujeme za důležitá pro situaci u nás i naši prezentaci…
Le Dernier Cri  a černý penis v Marseille Le Dernier Cri a černý penis v Marseille
To člověk neustále poslouchá, že by s ním chtěl někdo něco společně udělat, uspořádat, zorganizovat ale, že… sakra, co vlastně... nám se to, co děláte, tak líbí, ale u nás by to mohlo někoho naštvat. Je sice pravda, že občas z nějaké té instituce nebo institutu někoho vyhodí, protože uspořádal něco s Divusem, ale když oni byli vlastně hrozně sebedestruktivní… Vlastně potřebovali trpět a jen si…
MIKROB MIKROB
"Sto třicet kilo tuku, svalů, mozku a čisté síly na současné srbské umělecké scéně soustředěných do 175 cm vysokého, 44 let starého těla. Jeho majitel je známý pod množstvím jmen, včetně pojmenování Bambus, Mexikán, Ženich, Sráč, ale nejčastěji je známý jako hrdina všech ztroskotanců, bojovník za práva bezdomovců, lidový umělec, bavič maloměšťáků, domácí anarchista, sběratel desek, milovník…
04.02.2020 10:17
Kam dál?
jinde - archeologie
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje  (generace narozená kolem roku 1970)
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje (generace narozená kolem roku 1970)
Josef Jindrák
Kdo je S.d.Ch? Osoba mnoha zájmů, aktivní v několika oblastech. V literatuře, divadle, hudbě, svými komiksy a kolážemi i ve výtvarném umění. Především je to básník a dramatik. Svou povahou a rozhodnutím solitér. Jeho tvorba se neprotíná s aktuálními trendy. Vždy staví do popředí osobní výpověď, která však může mít i velmi složitou vnitřní strukturu. Je příjemné, že je to normální člověk a…
Číst více...
jinde - poezie
THC Review a zavržená minulost
THC Review a zavržená minulost
Ivan Mečl
My jsme pátá světová strana! Pítr Dragota a Viki Shock, Fragmenty geniality, květen a červen 1997 Viki vlastně přišel, aby mi ukázal kresby a koláže. Jen jako doplněk mi dal k nahlédnutí samizdatové THC Review z konce devadesátých let. Když mne zaujalo, vyděsil se a řekl, že tahle tvorba je uzavřenou kapitolou, ke které se nechce vracet. Kresby z barů, občerstvoven a hospod jsme se ihned…
Číst více...
cena
To hen kai pán / (Laureát ceny Jindřicha Chalupeckého 1998 Jiří Černický)
To hen kai pán / (Laureát ceny Jindřicha Chalupeckého 1998 Jiří Černický)
„Mluví-li se v našich dobách o umění, obvykle se mluví o jeho umístění v subjektivitě nebo objektivitě, o tom, jak vyjadřuje život, anebo o tom, jak životu pomáhá. Pomíjí se při tom, že jde o ten zvláštní druh konání v subjektivitě a ten zvláštní druh konání v objektivitě, jež je právě uměním a ničím jiným. Snad se to pokládá za příliš samozřejmé, snad za málo významné. Ale to je právě to…
Číst více...
birthing pains
Kdo se bojí mateřství?
Kdo se bojí mateřství?
Zuzana Štefková
Zmnožení definic „matky“ je zároveň místem zesíleného útlaku a potenciálního osvobození.1 Carol Stabile Psal se rok 2003 a v houštinách lesa Lapák na Kladně postávala u cesty žena v pokročilém stádiu těhotenství. V rámci výstavy Umělci v lese mohli kolemjdoucí zahlédnout záblesk jejího klenutého břicha, které v exhibicionistickém gestu odhalovala speciálně pro ně. Právě tahle performance Lenky…
Číst více...
Knihy, multimédia a umělecká díla, která by Vás mohla zajímat Vstoupit do eshopu
Astronaut, sketch - inkwash, 2011, 33 x 25 cm
Více informací...
460 EUR
2002, 21.5 x 28 cm, Drawing
Více informací...
334,80 EUR
Při nepovolené procházce lomem ČSA jsem vyplašil osmdesátihlavé stádo muflonů,2008, 225 x 150 cm, print on vinyl
Více informací...
580 EUR

Studio

Divus a jeho služby

Studio Divus navrhuje a vyvíjí již od roku 1991 ojedinělé návrhy projektů, prezentací nebo celých prezentačních cyklu všech druhů vizuálních materiálů. Realizujeme pro naše klienty kompletní řešení i jednotlivé kroky. Pro práci využíváme spojení nejmodernějších s klasickými technologiemi, což umožňuje širokou škálu řešení. Výsledkem naší práce jsou nejen produkční, tiskové a digitální projekty, od propagačního materiálu, plakátu, katalogu, knihy, přes návrhy a realizace plošné i prostorové prezentace v interiéru nebo exteriéru po digitální zpracování obrazu nebo publikování na internetu, ale realizujeme i digitální filmové projekty, včetně střihu, ozvučení, animace. Tyto technologie používáme i pro tvorbu webových stránek a interaktivních aplikací. Naší předností je ...

 

Citát dne. Vydavatel neručí za jakékoliv psychické i fyzické stavy, jenž mohou vzniknout po přečtení citátu.

Osvícení přichází vždycky pozdě.
KONTAKTY A INFORMACE PRO NÁVŠTĚVNÍKY Celé kontakty redakce

DIVUS LONDON

 

SKLAD
Arch 8, Resolution Way, Deptford

London SE8 4NT, Spojené Království
Otevřeno na objednávku.

 

KANCELÁŘ
7 West Street, Hastings
East Sussex, TN34 3AN
, Spojené Království
Open on appointment
 

Ivan Mečl
ivan@divus.org.uk, +44 (0) 7526 902 082

DIVUS
NOVA PERLA
Kyjov 37, 407 47 Krásná Lípa
Česká Republika

divus@divus.cz
420 222 264 830, +420 602 269 888

Otevřeno denně od 10:00 do 18:00
a na objednávku.

 

DIVUS BERLIN
Potsdamer Str. 161, 10783 Berlin, Germany

berlin@divus.cz, +49 (0) 1512 9088 150
Otevřeno na objednávku.

 

DIVUS VÍDEŇ 
wien@divus.cz
DIVUS MEXICO CITY
mexico@divus.cz
DIVUS BARCELONA
barcelona@divus.cz
DIVUS MOSKVA & MINSK
alena@divus.cz

NOVINY Z DIVUSU DO MAILU
Divus 23.05.-17.06.2017 STU MEAD & MIKE DIANA IN PARIS